Stránka:Bible kralická (1918).pdf/855

pak měl s tebou i umříti, nikoliť nezapřím tebe. A takž také i všickni mluvili. ³² I přišli na místo, kterémuž jméno Getsemany. Tedy řekl učedlníkům svým: Seďtež tuto, až se pomodlím. ³³ A pojav s sebou Petra a Jakuba a Jana, počal se lekati a velmi teskliv býti. ³⁴ I dí jim: Smutnáť jest duše má až k smrti. Počekejtež tuto a bděte. ³⁵ A poodšed maličko, padl na zemi a modlil se, aby, bylo-li by možné, odešla od něho hodina ta. ³⁶ I řekl: Abba, Otče, všecko jest možné tobě. Přenes kalich tento ode mne, ale však ne, což já chci, ale co ty. ³⁷ I přišel a nalezl je, ani spí. I řekl Petrovi: Šimone, spíš? Nemohl-lis jediné hodiny bdíti? ³⁸ Bděte a modlte se, abyste nevešli v pokušení. Duchť zajisté hotov jest, ale tělo nemocno. ³⁹ A opět odšed, modlil se, táž slova mluvě. ⁴⁰ A navrátiv se, nalezl je, ani opět spí, (nebo oči jejich byly obtíženy;) aniž věděli, co by jemu odpověděli. ⁴¹ I přišel po třetí, a řekl jim: Spětež již a odpočívejte; dostiť jest. Přišlať ta hodina; aj, Syna člověka zrazují v ruce hříšných. ⁴² Vstaňte, poďme. Aj, kterýž mne zrazuje, blízkoť jest. ⁴³ A hned, když on ještě mluvil, přišel Jidáš, kterýž byl jeden ze dvanácti, a s ním zástup veliký s meči a s kyjmi, od předních kněží {biskupů} a od zákonníků a starších. ⁴⁴ Zrádce pak jeho byl jim dal znamení, řka: Kteréhožkoli políbím, tenť jest; jmětež ho, a veďte opatrně. ⁴⁵ A přišed, hned přistoupiv k němu, řekl: Mistře, Mistře, a políbil ho. ⁴⁶ Tedy oni vztáhli naň ruce své, a jali jej. ⁴⁷ Jeden pak z těch, kteříž tu okolo stáli, vytrh meč, udeřil služebníka nejvyššího kněze {biskupova}, a uťal jemu ucho. ⁴⁸ I odpověděv Ježíš, řekl jim: Jako na lotra vyšli jste s meči a s kyjmi, abyste mne jali? ⁴⁹ Na každý den býval jsem u vás, uče v chrámě, a nejali jste mne. Ale aby se naplnila písma. ⁵⁰ Tedy opustivše jej, všickni utekli. ⁵¹ Jeden pak mládenček šel za ním, odín jsa rouchem lněným po nahém těle. I popadli jej mládenci. ⁵² On pak opustiv roucho, nahý utekl od nich. ⁵³ I přivedli Ježíše k nejvyššímu knězi {biskupovi}, a sešli se k němu všickni přední kněží {biskupové} i starší i zákonníci. ⁵⁴ Petr pak šel za ním zdaleka až na dvůr nejvyššího kněze {biskupův}; i seděl s služebníky, zhřívaje se u ohně. ⁵⁵ Ale přední kněží {biskupové} i všecka ta rada hledali proti Ježíšovi svědectví, aby jej na smrt vydali, a však nenalezli. ⁵⁶ Nebo ač mnozí křivé svědectví vydávali proti němu, však svědectví jejich nebyla jednostejná. ⁵⁷ Tedy někteří povstavše, křivé svědectví dávali proti němu, řkouce: ⁵⁸ My jsme slyšeli tohoto, že řekl: Já zbořím chrám tento rukou udělaný, a ve třech dnech jiný ne rukou udělaný postavím. ⁵⁹ Ale ani to jejich svědectví nebylo jednostejné. ⁶⁰ Tedy povstav nejvyšší kněz {biskup} u prostřed, otázal se Ježíše, řka: Neodpovídáš ničeho, což tito na tebe svědčí? ⁶¹ Ale on mlčel, a nic neodpověděl. Opět nejvyšší kněz {biskup} otázal se ho a řekl jemu: Jsi-liž ty Kristus, ten Syn toho Požehnaného? ⁶² A Ježíš řekl: Jáť jsem, a uzříte Syna člověka, an sedí na pravici moci Boží, a přichází s oblaky nebeskými. ⁶³ Tedy nejvyšší kněz {biskup} roztrh roucha svá, řekl: I což ještě potřebujeme svědků? ⁶⁴ Slyšeli jste rouhání. Co se vám zdá? Oni pak všickni potupili jej, že jest hoden smrti. ⁶⁵ I počali někteří naň plvati, a tvář jeho zakrývati, a jej poličkovati, a ří-