v ruce Hospodinově; kamžkoli chce, nakloňuje ho. 2 Všeliká [1] cesta člověka přímá se zdá jemu, ale kterýž zpytuje srdce, Hospodin jest. 3 Vykonávati spravedlnost a soud více se líbí Hospodinu nežli obět. 4 Vysokost očí, širokost srdce, a orání bezbožných jest hříchem. 5 Myšlení bedlivého všelijak ku prospěchu přicházejí, ale každého toho, kdož kvapný jest, toliko k nouzi. 6 Pokladové [2] jazykem lživým shromáždění jsou marnost pomíjející hledajících smrti. 7 Zhouba, kterouž činí bezbožníci, bydliti bude u nich; nebo se zpěčují činiti soudu. 8 Muž, jehož cesta převrácená jest, cizí jest, čistého pak dílo přímé jest. 9 Lépe [3] jest bydliti v koutě na střeše, nežli s ženou svárlivou v domě společném. 10 Duše bezbožného žádá zlého, ani přítel jeho jemu příjemný nebývá. 11 Posměvač [4] když bývá trestán, hloupý bývá moudřejší; a když se uměle nakládá s moudrým, přijímá umění. 12 Vyučuje Bůh spravedlivého na domě bezbožného, kterýž vyvrací bezbožné pro zlost. 13 Kdo zacpává ucho své k volání chudého, i on sám volati bude, a nebude vyslyšán. 14 Dar [5] skrytý ukrocuje prchlivost, a pocta v klíně hněv prudký. 15 Radostí jest spravedlivému činiti soud, ale hrůzou činitelům nepravosti. 16 Člověk bloudící z cesty rozumnosti v shromáždění mrtvých odpočívati bude. 17 Muž milující [6] veselost nuzníkem bývá, a kdož miluje víno a masti, nezbohatne. 18 Výplatou za spravedlivého bude bezbožný, a za upřímé ošemetný. 19 Lépe jest [7] bydliti v zemi pusté než s ženou svárlivou a zlostnou. 20 Poklad žádostivý a olej jest v příbytku moudrého, bláznivý pak člověk zžírá jej. 21 Kdo [8] snažně následuje spravedlnosti a milosrdenství, nalézá život, spravedlnost i slávu. 22 Do města silných vchází moudrý, a boří pevnost doufání jeho. 23 Kdo [9] ostříhá úst svých a jazyka svého, ostříhá od úzkosti duše své. 24 Hrdého a pyšného jméno jest posměvač, kterýž vše s neochotností a pýchou dělá. 25 Žádost lenivého zabijí jej, nebo nechtí ruce jeho dělati. 26 Každého dne žádostí hoří, spravedlivý pak dává a neskoupí se. 27 Obět [10] bezbožných ohavností jest, ovšem pak jestliže by ji s nešlechetností obětovali. 28 Svědek lživý [11] zahyne, ale muž, kterýž co slyší, stále mluviti bude. 29 Muž bezbožný zatvrzuje tvář svou, upřímý pak měří [12] cestu svou. 30 Není žádné moudrosti, ani opatrnosti, ani rady proti Hospodinu. 31 Kůň [13] strojen bývá ke dni boje, ale Hospodinovo jest vysvobození.
- ↑ k.16,2. Žid.13,9.
- ↑ k.10,2.
- ↑ v.19. k.25,24.
- ↑ k.19,25.
- ↑ k.17,8;18,16.
- ↑ Luk.15,13 násl.
- ↑ v.9. k.25,24.
- ↑ Jak.2,13.
- ↑ k.18,20.
- ↑ Izai.1,11.
- ↑ Žalm.5,7.
- ↑ Žalm.50,23.
- ↑ Žalm.33,17.
Kapitola XXII.
1 Vzácnější jest [1] jméno dobré než bohatství veliké, a přízeň lepší než stříbro a zlato. 2 Bohatý [2] a chudý potkávají se, učinitel obou jest Hospodin. 3 Opatrný vida zlé, vyhne se, ale hloupí předce jdouce, těžkosti docházejí. 4 Pokory a bázně Hospodinovy odplata jest bohatství a sláva i život. 5 Trní a osídla jsou na cestě převráceného; kdož ostříhá duše své, vzdálí se od nich. 6 Vyučuj [3] mladého podlé způsobu cesty jeho; nebo když se i zstará, neuchýlí se od ní. 7 Bohatý nad chudými panuje, a vypůjčující bývá služebníkem toho, jenž půjčuje. 8 Kdo [4] rozsívá nepravost, žíti bude trápení; prut zajisté prchlivosti jeho přestane. 9 Oko dobrotivé, onoť požehnáno bude; nebo udílí z chleba svého chudému. 10 Vyvrz posměvače, a odejdeť svada, anobrž přestane svár a lehkost. 11 Kdo miluje čistotu srdce, a v čích rtech jest příjemnost, takového král přítelem bývá. 12 Oči Hospodinovy ostříhají umění, ale snažnosti ošemetného převrací.
