Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím. 3 V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich. 4 Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů. 5 Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný [1] mluví lež. 6 Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest. 7 Odejdi od [2] muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění. 8 Moudrost opatrného jest, [3] aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti. 9 Blázen [4] přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle. 10 Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí. 11 Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne. 12 Cesta [5] zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti. 13 Také [6] i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek. 14 Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž [7] dobrý štítí se jeho. 15 Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého. 16 Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest. 17 Náhlý se dopouští [8] bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá. 18 Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním. 19 Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého. 20 Také i [9] příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou. 21 Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad [10] chudými, blahoslavený jest. 22 Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré. 23 Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi. 24 Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím. 25 Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež. 26 V [11] bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude. 27 Bázeň [12] Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti. 28 Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce. 29 Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu, ale náhlý pronáší bláznovství. 30 Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist. 31 Kdo [13] utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým. 32 Pro zlost svou [14] odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý. 33 V srdci [15] rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se. 34 Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům. 35 Laskav bývá král na [16] služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.
- ↑ k.12,17.
- ↑ k.1,22.
- ↑ Efez.5,15.
- ↑ k.10,23.
- ↑ k.12,15;16,25.
- ↑ Luk.6,25.
- ↑ Žalm.49,15.
- ↑ k.12,16.
- ↑ k.19,4.
- ↑ Žalm.41,2.3. Mat.5,7.
- ↑ k.18,10.
- ↑ k.10,27;13,14.
- ↑ k.17,5.
- ↑ Žalm.37,16 násl.
- ↑ k.12,23.
- ↑ 1 Mojž.41,38 násl.
Kapitola XV.
1 Odpověd měkká odvracuje hněv, ale řeč zpurná vzbuzuje prchlivost. 2 Jazyk moudrých ozdobuje umění, ale ústa bláznů vylévají bláznovství. 3 Na všelikém místě [1] oči Hospodinovy spatřují zlé i dobré. 4 Zdravý jazyk jest [2] strom života, převrácenost pak z něho ztroskotání od větru. 5 Blázen pohrdá cvičením otce svého, ale kdož ostříhá [3] naučení, opatrnosti nabude. 6 V domě [4] spravedlivého jest hojnost veliká, ale v úrodě bezbožného zmatek. 7 Rtové moudrých rozsívají umění, srdce pak bláznů ne tak. 8 Obět bezbožných ohavností [5] jest Hospodinu, ale modlitba upřímých líbí se jemu. 9 Ohavností jest Hospodinu [6] cesta bezbožného, toho pak, kdož následuje spravedlnosti, miluje. 10 Trestání přísné opouštějícímu cestu, a kdož [7] nenávidí domlouvání, umře.
