15 Cesta [1] blázna přímá se zdá jemu, ale kdo poslouchá rady, moudrý jest. 16 Hněv blázna v tentýž den poznán bývá, ale opatrný hanbu skrývá. 17 Kdož mluví [2] pravdu, ohlašuje spravedlnost, [3] svědek pak falešný lest. 18 Někdo vynáší řeči [4] podobné meči probodujícímu, ale jazyk moudrých jest lékařství. 19 Rtové pravdomluvní utvrzeni budou na věky, ale na kratičko jazyk lživý. 20 V srdci těch, kteříž zlé obmýšlejí, bývá lest, v těch pak, kteříž radí ku pokoji, veselí. 21 Nepotká spravedlivého žádná těžkost, bezbožní [5] pak naplněni budou zlým. 22 Ohavností [6] jsou Hospodinu rtové lživí, ale ti, jenž činí pravdu, líbí se jemu. 23 Člověk opatrný tají umění, ale srdce bláznů vyvolává bláznovství. 24 Ruka [7] pracovitých panovati bude, lstivá pak musí dávati plat. 25 Starost v srdci člověka snižuje ji, ale věc dobrá obveseluje ji. 26 Vzácnější jest nad bližního svého spravedlivý, cesta pak bezbožných svodí je. 27 Nebude péci fortelný, což ulovil, ale člověk bedlivý statku drahého nabude. 28 Na stezce spravedlnosti jest život, a cesta stezky její nesmrtelná jest.
Kapitola XIII.
1 Syn [1] moudrý přijímá cvičení otcovo, ale [2] posměvač neposlouchá domlouvání. 2 Z ovoce [3] úst každý jísti bude dobré, ale duše převrácených nátisky. 3 Kdo [4] ostříhá úst svých, ostříhá duše své; kdo rozdírá rty své, setření na něj přijde. 4 Žádá, a nic nemá duše lenivého, duše pak pracovitých zbohatne. 5 Slova lživého [5] nenávidí spravedlivý, bezbožníka pak v ošklivost uvodí a zahanbuje. 6 Spravedlnost [6] ostříhá přímě chodícího po cestě, bezbožnost pak vyvrací hříšníka. 7 Někdo [7] bohatým se dělaje, nemá nic: zase někdo dělaje se [8] chudým, má však statku mnoho. 8 Výplata života člověku jest bohatství jeho, ale chudý neslyší domlouvání. 9 Světlo spravedlivých rozsvětluje se, svíce [9] pak bezbožných zhasne. 10 Samou toliko pýchou působí člověk svár, ale při těch, jenž užívají rady, jest moudrost. 11 Statek zle dobytý umenšovati se bude, kdož pak shromažďuje rukou, přivětší [10] ho. 12 Očekávání dlouhé zemdlívá srdce, ale [11] žádost splněná jest strom života. 13 Kdož pohrdá slovem Božím, sám sobě škodí; ale kdož se bojí přikázaní, odplaceno mu bude. 14 Naučení moudrého jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti. 15 Rozum dobrý dává milost, cesta pak [12] převrácených jest tvrdá. 16 Každý důmyslný dělá uměle, ale blázen rozprostírá bláznovství. 17 Posel bezbožný upadá v neštěstí, jednatel pak věrný jest lékařství. 18 Chudoba a lehkost potká toho, jenž se vytahuje z kázně; ale [13] kdož ostříhá naučení, zveleben bude. 19 Žádost naplněná sladká jest duši, ale ohavnost jest bláznům odstoupiti od zlého. 20 Kdo chodí s moudrými, bude moudrý; ale kdo tovaryší s blázny, setřín bude. 21 Hříšníky stihá neštěstí, ale spravedlivým odplatí Bůh dobrým. 22 Dobrý zanechává dědictví vnukům, ale [14] zboží hříšného zachováno bývá spravedlivému. 23 Hojnost jest pokrmů na rolí chudých, někdo pak hyne skrze nerozšafnost. 24 Kdo zdržuje metlu svou, nenávidí syna svého; ale kdož ho miluje, za času jej tresce. 25 Spravedlivý jí [15] až do nasycení duše své, břicho pak bezbožných nedostatek trpí.
- ↑ k.10,8.
- ↑ k.1,22.
- ↑ k.12,14;18,20.
- ↑ k.21,23.
- ↑ Žalm.119,163
- ↑ k.10,30.
- ↑ k.12,9.
- ↑ Mat.5,3.
- ↑ k.24,20.
- ↑ k.28,1.20.
- ↑ Žalm.14,7.
- ↑ k.15,12.
- ↑ k.10,8.
- ↑ Job 27,16.17.
- ↑ Žalm.22,27. Izai.65,13.
Kapitola XIV.
1 Moudrá žena [1] vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej. 2 Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se
- ↑ k.11,16;12,4.
