10 Přijmětež [1] cvičení mé raději než stříbro, a umění raději než zlato nejvýbornější. 11 Nebo [2] lepší jest moudrost než drahé kamení, tak že jakékoli věci žádostivé vrovnati se jí nemohou. 12 Já moudrost bydlím s opatrností, a umění pravé prozřetelnosti přítomné mám. 13 Bázeň [3] Hospodinova jest v nenávisti míti zlé, pýchy a vysokomyslnosti, i cesty zlé a úst převrácených nenávidím. 14 Má jest rada i šťastný prospěch, jáť jsem rozumnost, a má jest síla. 15 Skrze mne králové kralují, a knížata ustanovují věci spravedlivé. 16 Skrze mne knížata panují, páni i všickni soudcové zemští. 17 Já [4] milující mne miluji, a kteříž mne pilně hledají, nalézají mne. 18 Bohatství a sláva při mně jest, zboží trvánlivé i spravedlnost. 19 Lepší jest ovoce mé než [5] nejlepší zlato, i než ryzí, a užitek můj než stříbro výborné. 20 Stezkou spravedlnosti vodím, prostředkem stezek soudu, 21 Abych těm, kteříž mne milují, přidědila zboží věčné, a poklady jejich naplnila. 22 Hospodin [6] měl mne při počátku cesty své, před skutky svými, přede všemi časy. 23 Před věky ustanovena jsem, před počátkem, prvé než byla země. 24 Když ještě nebylo propasti, zplozena jsem, když ještě nebylo studnic oplývajících vodami. 25 Prvé než hory založeny byly, než byli pahrbkové, zplozena jsem; 26 Ještě byl neučinil země a rovin, ani začátku prachu okršlku zemského. 27 Když připravoval nebesa, byla jsem tu, když [7] vyměřoval okrouhlost nad propastí; 28 Když upevňoval oblaky u výsosti, když utvrzoval studnice propasti; 29 Když ukládal moři cíl jeho, a vodám, aby nepřestupovaly rozkázaní jeho, když vyměřoval základy země: 30 Tehdáž byla jsem od něho pěstována, a byla jsem jeho potěšení na každý den, anobrž hrám před ním každého času; 31 Hrám i na okršlku země jeho, a rozkoše [8] mé s syny lidskými. 32 A tak tedy, synové, poslechněte mne, nebo blahoslavení jsou ostříhající cest mých. 33 Poslouchejte cvičení, a nabuďte rozumu, a nerozpakujte se. 34 Blahoslavený člověk, kterýž mne slýchá, bdě u dveří mých na každý den, šetře veřejí dveří mých. 35 Nebo kdož mne nalézá, nalézá život, a dosahuje lásky od Hospodina. 36 Ale kdož hřeší proti mně, ukrutenství provodí nad duší svou; všickni, kteříž mne nenávidí, milují smrt.
- ↑ k.3,14;16,16.
- ↑ k.3,15.
- ↑ k.14,2.16;16,6.
- ↑ Jan.14,21.23.
- ↑ k.3,14.
- ↑ Jan.1,1.
- ↑ Job 26,10.
- ↑ 2 Mojž.33,3.
Kapitola IX.
Šalomoun moudrostí Boží v církvi mocné dílo, 3. učení její, 6. i užitky obého staví naproti 13. dílu, 16. a učení moudrosti světa a těla, 18. i škodám, kteréž ona s sebou přináší.
1 Moudrost vystavěla dům svůj, vytesavši sloupů svých sedm. 2 Zbila [1] dobytek svůj, smísila víno své, stůl také [2] svůj připravila. 3 A poslavši děvečky své, volá na vrchu nejvyšších míst v městě: 4 Kdožkoli jest hloupý, uchyl se sem. Až i bláznivým říká: 5 Poďte, [3] jezte chléb můj, a píte víno, kteréž jsem smísila. 6 Opusťte hloupost a živi buďte, a choďte cestou rozumnosti. 7 Kdo [4] tresce posměvače, dochází hanby, a kdo přimlouvá bezbožnému, pohanění. 8 Nedomlouvej posměvači, aby tě nevzal v nenávist; přimlouvej moudrému, a bude tě milovati. 9 Učiň to moudrému, a bude moudřejší; pouč spravedlivého, a bude umělejší. 10 Počátek [5] moudrosti jest bázeň Hospodinova, a umění svatých rozumnost. 11 Nebo skrze mne rozmnoží se dnové tvoji, a přidánoť bude let života. 12 Budeš-li moudrý, sobě moudrý budeš; pakli posměvač, sám vytrpíš. 13 Žena bláznivá [6] štěbetná, nesmyslná, a nic neumí. 14 A sedí u dveří domu svého na stolici, na místech vysokých v městě, 15 Aby volala jdoucích cestou, kteříž přímo jdou stezkami svými, řkuci:
