jest jméno tvé na vší zemi! Nebo jsi vyvýšil slávu svou nad nebesa. 3 Z [8. 1] úst nemluvňátek a těch, jenž prsí požívají, mocně dokazuješ síly z příčiny svých nepřátel, abys přítrž učinil protivníku a vymstívajícímu se. 4 Když spatřuji nebesa tvá, [8. 2] dílo prstů tvých, měsíc a hvězdy, kteréž jsi tak upevnil, říkám: 5 Co [8. 3] jest člověk, že jsi naň pamětliv, a syn člověka, že jej navštěvuješ? 6 Nebo učinil jsi ho málo [8. 4] menšího andělů, slávou [8. 5] a ctí korunoval jsi jej. 7 Pánem [8. 6] jsi ho učinil nad dílem rukou svých, všecko jsi [8. 7] podložil pod nohy jeho: 8 Ovce i voly všecky, také i [8. 8] zvěř polní, 9 Ptactvo nebeské, i ryby mořské, a cožkoli chodí stezkami mořskými. 10 Hospodine Pane náš, jak důstojné jest jméno tvé na vší zemi!
- ↑ Mat.21,16.
- ↑ Žalm.102,26.
- ↑ Job.7,17. Žid.2,6.
- ↑ Žid.2,7.
- ↑ Žalm.21,6.
- ↑ 1 Kor.15,27.
- ↑ Žid.2,8.
- ↑ Jer.27,5.6. Dan.2,38.
Žalm IX.
Davidova za poražení nepřátel vděčnost k Bohu. 12. i jiných k ní napomenutí, 14. a za tím modlitba.
1 Přednímu zpěváku na al mutlabben, žalm Davidův. 2 Oslavovati [9. 1] tě budu, Hospodine, celým srdcem svým, vypravovati budu všecky divné skutky tvé. 3 Radovati a [9. 2] veseliti se budu v tobě, žalmy [9. 3] zpívati budu jménu tvému, ó Nejvyšší, 4 Proto že nepřátelé moji jsou nazpět obráceni, že klesli, a zahynuli od tváři tvé. 5 Nebo jsi vyvedl soud můj a při mou, posadils se na stolici [9. 4] soudce spravedlivý. 6 Ohromil jsi národy, [9. 5] zatratils bezbožníka, jméno jejich [9. 6] vyhladil jsi na věčné věky. 7 Ó nepříteli, již-li jsou dokonány zhouby tvé na věky? Již-li jsi města podvrátil? Zahynula [9. 7] památka jejich s nimi. 8 Ale Hospodin [9. 8] na věky kraluje, připravil k soudu trůn svůj. 9 Onť soudí sám okršlek v spravedlnosti, a [9. 9] výpověd činí národům v pravosti. 10 Hospodin zajisté jest [9. 10] útočiště chudého, útočiště v čas ssoužení. 11 I budou v tebe doufati, kteříž znají jméno tvé; nebo [9. 11] neopouštíš hledajících tě, Hospodine. 12 Žalmy [9. 12] zpívejte Hospodinu, přebývajícímu na Sionu, zvěstujte mezi národy skutky jeho. 13 Nebo on [9. 13] vyhledává krve, rozpomíná se na ni, aniž se zapomíná na křik utištěných. 14 Smiluj [9. 14] se nade mnou, Hospodine, viz ssoužení mé od těch, kteříž mne nenávidí, ty, kterýž mne vyzdvihuješ z bran smrti, 15 Abych vypravoval všecky chvály tvé v branách dcery Sionské, [9. 15] a veselil se v spasení tvém. 16 Pohříženiť jsou národové v [9. 16] jámě, kterouž udělali; v osídle, kteréž polékli, uvázla noha jejich. 17 Přišelť jest v známost Hospodin, pomstu učiniv; v díle rukou svých zapletl se bezbožník. Higgaion Sélah. 18 Obráceni buďte bezbožníci do pekla, všickni národové, kteříž se zapomínají nad Bohem. 19 Neboť nebude dán chudý u věčné zapomenutí; očekávání ssoužených nezahyneť na věky. 20 Povstaniž, [9. 17] Hospodine, ať se nesilí člověk; národové buďte souzeni před tebou. 21 Pusť na ně strach, ó Hospodine, ať tomu porozumějí národové, že smrtelní jsou. Sélah.
- ↑ Žalm.138,1.
- ↑ Žalm.31,8.
- ↑ Žalm.92,2.
- ↑ Žalm.7,12;50,6.
- ↑ Žalm.5,7.
- ↑ Žalm.34,17.
- ↑ Job.18,17.
- ↑ 103,19.
- ↑ Žalm.96,13;98,9.
- ↑ Žalm.37,39.
- ↑ Žalm.34,5.6.
- ↑ Žalm.74,2.
- ↑ 5 Mojž. 32,43. Zjev.6,10.
- ↑ Žalm.6,3.
- ↑ Žlm.13,6.
- ↑ Žalm.7,16
- ↑ Žalm.7,7;68,2.
Žalm X.
Církev Boží nad opuštěním sebe, nad pýchou, zlostí, štěstím, i nátisky svých nepřátel naříká, 12. a za vysvobození, nepřátel pak ztrestání doufanlivě se modlí.
1 Proč, ó Hospodine, stojíš zdaleka, a skrýváš se v čas ssoužení? 2 Z pychu bezbožník protivenství činí chudému. Ó by jati byli v zlých radách, kteréž vymýšlejí. 3 Neboť se honosí bezbožník [10. 1] v líbostech života svého, a lakomý sobě pochlebuje, a Hospodina popouzí. 4 Bezbožník pro pýchu, kterouž na sobě prokazuje, nedbá na nic; všecka myšlení jeho jsou, že [10. 2] není Boha. 5 Dobře mu se daří na cestách jeho všelikého času, soudové tvoji vzdáleni jsou od něho, i na všecky nepřátely své fouká, 6 Říkaje v srdci svém: Nepohnuť [10. 3] se od národu až do pronárodu, nebo nebojím se zlého. 7 Ústa [10. 4] jeho plná jsou zlořečenství, i
