20 Potom hnuvše se z Remmon Fáres, položili se v Lebna. 21 A hnuvše se z Lebna, položili se v Ressa. 22 A hnuvše se z Ressa, položili se v Cehelot. 23 Z Cehelot pak hnuvše se, položili se na hoře Sefer. 24 A když se hnuli s hory Sefer, položili se v Arad. 25 A hnuvše se z Arad, položili se v Machelot. 26 Potom hnuvše se z Machelot, položili se v Tahat. 27 A hnuvše se z Tahat, položili se v Tár. 28 A když se hnuli z Tár, položili se v Metka. 29 A hnuvše se z Metka, položili se v Esmona. 30 Z Esmona pak hnuvše se, položili se v Moserot. 31 A když se hnuli z Moserot, položili se v Benejakan. 32 A hnuvše se z Benejakan, položili se v Chor Gidgad. 33 A hnuvše se z Chor Gidgad, položili se v Jotbata. 34 Když se pak hnuli z Jotbata, položili se v Habrona. 35 A z Habrona hnuvše se, položili se v Aziongaber. 36 A odtud hnuvše se, položili se na poušti Tsin, jenž jest Kádes. 37 A hnuvše se z Kádes, položili se na hoře řečené Hor, při končinách země Edomské. 38 Tu vstoupil Aron kněz na horu, jenž slove Hor, k rozkazu Hospodinovu, a umřel tam, léta čtyřidcátého po vyjití synů Izraelských z země Egyptské, v první den měsíce pátého. 39 A byl Aron ve stu ve dvadcíti a třech letech, když umřel na hoře Hor. 40 Uslyšel také Kananejský král v Arad, kterýž bydlil na poledne v zemi Kananejské, že by táhli synové Izraelští. 41 Tedy hnuvše se s hory Hor, položili se v Salmona. 42 A hnuvše se z Salmona, položili se v Funon. 43 Z Funon pak hnuvše se, položili se v Obot. 44 A když se hnuli z Obot, rozbili stany při pahrbcích hor Abarim, na pomezí Moábském. 45 Potom hnuvše se od těch pahrbků, položili se v Dibongad. 46 Z Dibongad hnuvše se, položili se v Helmondeblataim. 47 A když se hnuli z Helmondeblataim, položili se na horách Abarim proti Nébo. 48 Odšedše pak z hor Abarim, položili se na rovinách Moábských, při Jordánu proti Jerichu. 49 A rozbili stany při Jordánu, od Betsimot až do Abelsetim, na rovinách Moábských. 50 Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi na rovinách Moábských, při Jordánu naproti Jerichu, řka: 51 Mluv k synům Izraelským a rci jim: Když přejdete Jordán, a vejdete do země Kananejské, 52 Vyžeňte všecky obyvatele země té od tváři vaší, a zkazte všecky rytiny jejich; i všecky obrazy slité jejich zkazte, všecky také výsosti jejich zbořte. 53 A když vyženete obyvatele země, bydliti budete v ní; nebo vám jsem dal tu zemi, abyste jí dědičně vládli. 54 Kteroužto rozdělíte sobě k dědictví losem, vedlé čeledí svých. Kterých jest více, těm větší dědictví dáte, kterých pak jest méně, těm menší dědictví dáte. Na kterém místě komu los padne, to jemu bude; podlé pokolení otců svých dědictví dosáhnete. 55 Pakli nevyženete obyvatelů země od tváři své, tedy ti, kterýchž zanecháte, budou vám jako trní v očích vašich, a jako ostnové po bocích vašich, a budou vás ssužovati na zemi, na kteréž vy bydliti budete. 56 A na to přijde, abych to, což jsem jim umínil učiniti, vám učinil.
Kapitola XXXIV.
1 Mluvil také Hospodin k Mojžíšovi, řka: 2 Přikaž synům Izraelským a rci jim: Když vejdete do země Kanán, (tať jest země, kteráž se dostane vám v dědictví, země Kananejská s pomezími svými,) 3 Strana polední vaše bude poušť Tsin vedlé pomezí Edomských; a bude vaše pomezí polední od břehu moře slaného k východu.
