řka: Požehnaný jsi vysvoboditeli Izraelský, kterýž jsi potřel [1] útok mocného skrze ruku služebníka svého Davida, a vydal jsi vojsko cizozemců v ruce Jonaty, [2] syna Saulova a oděnce jeho. 31 Zavři vojsko toto v ruku lidu svého Iraelského/ ať jsou zahanbeni s mocí a jízdou svou. 32 Pusť na ně strach a zemdli smělost síly jejich, ať se třesou nad potřením svým. 33 Poraz je mečem těch, kteříž tě milují, ať tě chválí všickni písničkami, kteříž znají jméno tvé. 34 Takž potýkali se jedni s druhými; i padlo z vojska Lizyášova do pěti tisíc mužů; padli pravím před nimi. 35 Vida pak Lizyáš utíkání svého vojska, Judovu pak smělost a jak hotovi jsou, buď živi býti, buď umříti udatně, odtáhl do Antiochie a zbíral cizí lid; když pak jemu přibylo vojska kteréž sebral, umínil zase s těmi přibytými táhnouti do Judstva. 36 I řekl Judas a bratří jeho: Aj potříni jsou nepřátelé naši, poďme vyčišťovati svatého místa a obnovovati. 37 Tedy shromáždilo se vojsko všecko a vstoupili na horu Sion, 38 Juda žalost měl nad zpuštěním B chrámu, i a vidouce svatyni zpuštěnou a oltář poškvrněný a brány vypálené a v síňcích prouti vyrostlé jako v lese aneb jako na jedné z hor a pokoje pobořené, 39 roztrhli roucha svá a vydavše se v kvílení veliké, sypali popel na hlavu svou. 40 A padše na tvář na zem, zatroubili v trouby návěští dávající a volali k Bohu. 41 Tedy zřídil Judas muže ty kteříž by bojovali s těmi kteříž byli na hradě, dokudž by nevyčistil místa svatého. 42 A vybral kněží nemající úhony a libující sobě zákon, 43 Vyčistil jej a potřebami opatřil kteříž vyčistili místo svaté a vynesli kamení poškvrněné na místo nečisté. 44 Když pak radili o oltář zápalů poškvrněný, coby jemu učiniti měli, 45 tedy přišla jim na mysl rada dobrá, aby jej zbořili, aby snad nebyl jim k útržce, že ho poškvrnili pohané; i zbořili ten oltář 46 a složili to kamení na hoře toho domu na místo obzvláštní, dokudž by nepřišel prorok, kterýž by zprávu dal o těch věcech. 47 Potom nabravše kamení celého podlé zákona, [3] rozdělali oltář nový podobný prvnímu. 48 Vzdělali také místa svatá a což mělo býti vnitř v domě i síňce posvětili; 49 A nadělavše nádob svatých nových, vnesli svícen a oltář zápalů a kadění i stůl do Chrámu. 50 A kadili na oltáři a rozsvítili svíce na svícen, aby svítili v Chrámě. 51 Nakladli také na stůl chlebů a roztáhli opony; takž dokonali všecka díla kteráž dělali. 52 Potom vstavše ráno pětmecítmého dne měsíce devátého (kterýžto měsíc jest Kislev) léta stého čtyřidcátého osmého, 53 obětovali obět podlé zákona na tom novém oltáři zápalů, ktrýž byli udělali; 54 Právě v ten čas a v ten den v němž ho byli poškvrnili pohané, na ten [den] znovu posvěcován jest, písněmi a na citary a na harfy a na cimbály. 55 I padli všickni na tvář poklonu činíce a dobrořečíce Bohu, kterýž jim štěstí dal. 56 Měli pak to posvěcování oltáře osm dní a přinášeli zápaly s veselím a obětovali obět spasení a chvály. 57 Ozdobili také zevnitř Chrám korunami zlatými a pavézkami, a obnovili brány a pokojíky, zdělavše dvéře k nim. 58 Když pak bylo veselé veliké v lidu velmi a odjato bylo pohanění pohanů, 59 Památku vyčištění B. Chrámu ustanovil tehdy ustanovil Judas a bratří jeho i všecka církev Izraelská, aby [4] slaveni bývali ti dnové posvěcování oltáře časy svými rok po roce za osm dní, od pětmecítmého dne měsíce Kyslev, s veselím a s radostí. 60 Horu Sion vůkol ohradil. Obehnali také toho času horu Sion vůkol zdmi vysokými a věžemi pevnými, aby někdy přitáhnouce pohané, nepotlačili jich, jako učinili prvé. 61 A položili tu vojsko k obhajování jí, a ohradili ji k obhajování Betsury, aby měl lid pevnost proti zemi Idumejské.
Kapitola V. Vítězství Judovo a bratří jeho nad mnohými městy a krajinami, 54. oslavování z něho Boha. 56. Výtržnost Jozefova a Azariášova. 63. Sláva Judova.
1 Stalo se pak když uslyšeli národové okolní, že jest vzdělán oltář a obnovena svatyně jako prvé, že se rozhněvali velmi. 2 A uradivše se, aby pohubili pokolení Jakobovo, ty, kteříž byli uprostřed nich, počali mordovati [některé] v lidu a hubiti.
