dovského a kněží, ano i předloženým býti všech. 48 I rozkázali ten zápis vložiti do desk měděných, 49 A postaviti je v ohradě místa svatého na místě slavném; přípisy pak těch věcí vložiti mezi poklady, aby je měl Šimon i synové jeho.
Kapitola XV. Obnovení od Antiocha smlouvy s Šimonem 26 i zrušení jí.
1 Antiochovo lstivé jednání s Šimonem. Tehdy poslal Antioch, syn Demetria krále, listy z ostrovů mořských Šimonovi, knězi a knížeti národu židovského, i všemu národu tomu, 2 kteřížto byli psáni na tento způsob: Král Antioch Šimonovi, knězi velikému a knížeti, i všemu národu židovskému pozdravení vzkazuje; 3 Poněvadž muží nešlechetní uvázali se v království otců našich, 4 a chceme dobývati toho království, abychom je zase přivedli k prvnímu způsobu, pročež sebral jsem množství vojsk a připravil lodí válečné a chceme přitáhnouti do země, abychom se sháněli po těch, kteříž kazili krajinu naši a kteříž zplundrovali města mnohá v tomto království. 5 Protož nyní potvrzujiť všech obdarování, kterýchžť nadali předkové moji králové i jiných svobod, kteréžkoli pustili tobě, 6 Žeť i povolili bíti vlastní ráz na mínci v krajině tvé 7 A Jeruzalému, i svatému místu, aby bylo svobodné; též všecka zbroj, ketrouž jsi koli připravil, i všecky pevnosti, kteréž jsi vzdělal, kteréž držíš, ať zustávají tobě. 8 Nadto všecken dluh královský a cožby potom náleželo králi, od nynější chvíle i po všecky časy odpouští se tobě. 9 Když pak [1] postavíme království své, oslavíme tě i národ tvůj i Chrám slávou velikou, tak aby zřejma byla sláva vaše po vší zemi. 10 Léta stého sedmdesátého čtvrtého přitáhl Antioch do země otců svých, k němuž se shlukla všecka vojska, tak že maličko bylo při Tryfonovi. 11 I sháněl se po něm Antioch král, tak že ujíti musil do Dora, uteka přes moře. 12 Nebo viděl, že se hrnou na něj zlé věci, když ho opustila vojska. 13 Tehdy položil se Antioch u Dora a s ním sto dvadceti tisíc mužů bojovných, a osm tisíc jízdy. 14 A obehnav to město, a lodí po moři připlaviv, ssoužil to město po zemi i po moři, aniž dopustil komu vyjíti neb vjíti. 15 Pohané s židy v dobrém srozumění a v pokoji ustaveni. Mezi tím přišel Numenius, a kteříž s nim byli, z Říma, majíce listy k králům a k krajinám, v nichž bylo psáno toto: 16 Lucius Senator římský Ptolemeovi králi pozdravení vzkazuje. 17 Poslové židovští vypravili se k nám, přátelé naši a tovaryší, aby obnovili přátelství předešlé a tovaryšství, posláni jsouce od Šimona, nejvyššího kněze, a lidu židovského; 18 [2] a přinesli pavézu zlatou z tisíce liber. 19 Protož líbilo se nám psáti k králům a k krajinám, aby nehledali jejich zlého ani nebojovali proti nim ani proti městům jejich ani proti krajině jejich a aby netovaryšili s těmi kteříž by bojovali proti nim. 20 Vidělo se také nám přijíti tu pavézu od nich. 21 Protož jestliže by kteří nešlechetní utekli z krajiny jejich k vám, vydejte je Šimonovi nejvyššímu knězi, ať mstí nad nimi podle zakona jejich; 22 O týchž také věcech psáno bylo Demetriovi králi a Atalovi a Aratovi, 23 A Arsakovi, a Spartiatským, též do Delu a do Mindu, do Sicionu a do Karye, do Samon a do Pamfilie, do Licie a do Alikarnasu, do Kos a do Sidy, do Arady a do Faselidy, do Jortyny a do Knydu, do Cipru a do Cirénu. 24 Přípis pak toho napsán byl Šimonovi knězi nejvyššímu. 25 Antiochovo zrušení smlouvy a povstání proti židům. Ale Antioch král položiv se u Doran druhého dne, přičiněje ustavičně k němu rukou a nástroje válečné zasazuje tak zavřel Tryfona že nemohl vjíti ani vyjíti. 26 Když pak jemu poslal Šimon dva tisíce mužů vybraných na pomoc a stříbra i zlata i zbroje hojnost; 27 tedy nechtěl těch věcí přijíti, ale zrušil všecko v čemžkoli se zavázal jemu prvé, a cizil se ho. 28 Nebo poslal k němu Atenobia jednoho z přátel svých, kterýžby promluvil s ním řka: Vy uvázali jste se v Joppen a Gazaru i v hrad Jeruzalemský, v města království mého; 29 Končiny jejich zplundrovali jste a udělali jste škodu velikou v zemi a opanovali jste místa mnohá
