Stránka:Bible kralická (1613) 5.pdf/109

pen, kterýžto vypudiv ty kteříž v něm byli, zůstal tam v něm. ¹² Trýfon se lsti dopustil proti lidu Božímu, Vtom vytáhl Trýfon z Ptolemaidy s vojskem znamenitým, aby vtrhl do země Judské, a Jonatan byl s ním, jsa u vězení. ¹³ Šimon pak položil se v Adid v tu stranu do pole. ¹⁴ Zvěděv pak Trýfon, že povstal Šimon na místo Jonatana bratra svého a že se potýkati s nim bude v boji, poslal k němu posly, řka: ¹⁵ Za příčinou těch peněz kteréž povinen jest Jonatan bratr tvůj do královské kormory, a pro ty věci kteréž sobě svěřené měl, vězíme ho. ¹⁶ Protož nyní pošli sto centnéřů stříbra a dva syny jeho v základu, aby propuštěn jsa, neodstoupil od nás, a propustímeť ho. ¹⁷ Věděl pak Šimon že lstivě mluví s ním, avšak předce poslal to stříbro a ty dva mládenečky, proto aby snad v nelibost velikou neupadl u lidu, kteříž by řekli: ¹⁸ Že neposlal jemu stříbra a těch dvou mládenečků, protož [Jonatan] zahynul. ¹⁹ Poslal tedy ty dva mládenečky a těch sto centnéřů, avšak [onen] sklamal a nepropustil Jonatana; ²⁰ Nýbrž potom přitáhl Trýfon, zatočiv se tou cestou, kteráž vede k Ador, aby vpád učině do té krajiny potřel ji. Šimon pak a vojsko jeho pustilo se po něm, na kteréžkoli místo táhl. ²¹ Ale kteříž bydlili na hradě, poslali k Trýfonovi posly, kteříž by ponukli ho, aby přitáhl k nim po poušti a aby poslal jim špíže. ²² Pročež připravil Trýfon všecku jízdu svou, aby táhl, ale té noci napadl sníh velmi veliký; i nemohl přitáhnouti pro ten sníh, takž odtrhna odtud, táhl do Galaadity. ²³ Když se pak přiblížil k Baskamět, zabil Jonatana, kterýž pochován jest tam. ²⁴ Trýfon pak obrátiv se, táhl do země své. ²⁵ Tedy poslav Šimon, vzal kosti Jonatana bratra svého; i pochovali ho v Modin, městě otců jeho. ²⁶ A plakali ho všickni Izraelští pláčem velikým a kvílili nad ním mnoho dní. ²⁷ Vzdělav pak Šimon [pamětné] znamení nad hrobem otce svého a bratří svých, vystavil je vysoko z kamení pulerovaného, patrné po zadu i po předu, ²⁸ A postavil nad těmi věcmi sedm sloupů, jeden proti druhému, otci a mateři a čtyřem bratřím. ²⁹ Na těch pak nadělal nástrojů válečných, vůkol přistaviv sloupy [jiné] veliké, a udělal na těch sloupích všelijakou zbroj na památku věčnou; a při té všelijaké zbroji lodi vytesané, aby spatříny býti mohly ode všech plavících se po moři. ³⁰ Tenť [jest] hrob, kterýž udělal v Modin, [a trvá] až do tohoto dne. ³¹ I proti Antiochovi mladému králi. Tryfon pak zacházeje lstivě s Antiochem, králem mladým, zabil ho, ³² a kraloval místo něho, vstaviv na sebe korunu Asie; i dělal škodu velikou v zemi. ³³ Protož vzdělal Šimon pevnosti v Judstvu ohradiv je věžemi vysokými a zdmi velikými s věžemi a branami a závorami, nadto i potrav nachystal do těch pevností. ³⁴ Svobodství lidu Božímu ujednána. A vybrav Šimon muže [některé], poslal k Demetriovi králi, aby učinil polehčení té krajině; nebo všecka předsevzetí Trýfonova byla jen loupežové. ³⁵ Kterýžto Demetrius král, poslav k němu s těmito slovy, dal jeho odpověd, napsav list takový: ³⁶ Král Demetrius Šimonovi, nejvyššímu knězi a příteli králů, a starším i národu židovskemu pozdravení vzkazuje; ³⁷ Koruny zlaté i roucha drahého, což jste poslali, dostali jsme a hotovi jsme způsobiti vám pokoj veliký, a napsati výběrčím, aby vám odpustili což jste povinni. ³⁸ Nebo očkoli jsme narovnali s vámi, stálé jest, a ty pevnosti kteréž jste vzdělali, nechť jsou vaše; ³⁹ Odpouštíme také provinění a hříchy [proti nám] až po dnes zběhlé i korunu, kterouž jste dlužni; nadto, jestliže jaká jina daň dávána byla v Jeruzalémě, ať se více nedává. ⁴⁰ A jsou-li kteří z vás způsobní aby zapsáni byli mezi naše, nechť jsou zapsáni, a ať jest mezi námi pokoj. ⁴¹ [A tak] léta stého sedmdesátého, sňato jest jho těch pohanů z Izraele. ⁴² I počal lid Izraelský spisovati zápisy a smlouvy, léta prvního za Šimona, kněze velikého a hejtmana a vůdce židovského. ⁴³ Město Gáza vzato. V těch dnech položiv se [Šimon] u Gázy, obklíčil ji vojsky a udělav nástroj válečný, zasadil proti městu a udeřiv k jedné věži, dobyl ho. ⁴⁴ I vskočili ti, kteříž byli v tom válečném nástroji, do města,