wycházeli k bráně, a od toho kteréž za nimi háhľo w zbrog oblečeného wogſka, y od toho množſtwj gdaucýho, prach widauce, a hrozně zwučjcý hľuk ſľyſſjce, za to měli že gim ta chwjlka žiwota, oſtatnj naſtaľa, 33 A konec toho žaľoſtného očekáwánj: [pročež] k nařjkánj a kwjlenj ſe obrátiwſſe, ljbali gedni druhé, a obgjmagjce přjbuzné, na ſſjge padali otcowé ſynům/ a matky mľadicým: 34 Giné pak, nedáwno zpľozená při prſech měľy nemľuwňátka, napoſledy giž požjwagjcý mléka: 35 A wſſak zaſe když předeſſle ſobě včiněných pomocý s nebe požjwali/ twářj na zemi gednomyſlně rozproſtřewſſe ſe, a nemľuwňátka odſadiwſſe od prs, woľali hľaſem welikým welice k Wſſemohaucýmu. 36 Ponjženě proſýce aby ſľawným zgewenjm ſe, ſmiľowaľ ſe nad nimi/ giž w branách hrobu poſtawenými,
Kapitoľa VI. Eleazarowa modlitba, 15. wyſľyſſenj od B. 17. Hodů od krále Židům připrawenj
Eleazarowo Boha wzýwánj 1 ELeazar pak něgaký, muž znamenitý, z kněžj té kraginy, w ſtarém wěku giž gſa, a wſſelikau na ten žiwot [přjſľuſſnau] ctnoſtj ozdoben byw/ ty genž okoľo něho byli ſtarſſj ſpokogiw, wzýwage ſwatého Boha, modliľ ſe takto: 2 Králi welikomocný, neywyšſſj, wſſemohaucý Bože/ kterýž wſſecko ſtwořenj zprawugeš welmi miľoſtiwě, wzezřiž na Abrahamowo ſýmě, na ſyny poſwěceného Jákoba, na čáſtku ſwau poſwěcenau, na lid pohoſtinný w zemi cyzý neſprawedliwě hynaucý, ó Otče. 3 [1]Ty Faraona hognoſt magjcýho wozů, někdy Egypta tohoto Pána, zpjnagjcýho ſe neljtoſtiwau wztekľoſtj, a gazykem welikomľuwným s pyſſným wogſkém w moři zatopiw a zahľadiw/ ſwětľo miľoſrdenſtwj Izraelowu pokolenj ſy rozſwjtiľ: 4 [2]Ty nezčiſlnými wogſky honoſýcýho ſe Senacheryba, hrozného Asſyrſkého krále, kopjm wſſecku podmaněnau giž vgjmagjcýho zemi, a zpjnagjcýmu ſe proti ſwatému měſtu twému, hrozné wěcy mľuwjcýho z pýchy a z newážnoſti, ty Pane [3]potřeľ ſy/ a tak národũ mnohým patrnau moc ſwau ſy vkázaľ. 5 [4]Ty ſy w Babiloně tři towaryſſe, kteřjž na oheň žiwot dobrowolně wydali/ aby gen neſľaužili marným [modľám][5] ohniwau pec rozwľažiw roſau, wyſwobodiľ/ tak že ani na wľaſu ſſkody newzali, pľamen na wſſecky wyrazyw nepřáteľy: 6 [6]Ty Danyele, kterýž z nenáwiſti oſočen gſa, lwům pod zemi vwržen byľ ſſelmám za pokrm/ na ſwětľo ſy we zdrawj wywedľ: [7]a Jonáſſe chřadnaucýho vſtawičně w břiſſe welryba w moři wychowaného, bez vrazu wſſechněm domácým okázaľ ſy, ó Otče. 7 Protož nynj ó ty kterýž nenáwidjš křiwdy, mnoho miľoſrdný, wſſech wěcý odhránce, rychle zgew ſe těm z Izraelowa pokolenj/ kteřjž od ohawných a neſſlechetných Pohanů křiwdu trpj. 8 Pakli bezbožnoſtmi w tomto putowánj žiwot náš zmazán byľ, ó Pane wyſwobodě nás z ruky nepřáteľ, gakaužkoli ráčjš zahľaď nás ſmrtj: 9 Ať gen modľám, ti kteřjž o marných wěcech myſlj, nedobrořečj přjčinau miľých twých zahynutj, řjkagjce; Ani Bůh gegich newyſwobodiľ gich. 10 Protož ty wſſelikau ſýľu, y wſſelikau moc mage ó wěčný/ nynj popatř: 11 Smiľůg ſe nad námi, kteřjž ſkrze zřegmau křiwdu neſſlechetných, žiwot tratjme, gakobychom vkľady činili. 12 Ale nechť ſe děſý dnes Pohané nad twau mocý nepřemoženau/ ó poctiwoſti hodný, kterýž moc máš wyſwoboditi Jákobowo pokolenj: 13 Tebeť ponjženě proſý wſſecko množſtwj těchto nemľuwňátek/ y tito gegich rodičowé s ſlzami: nechť g~t vkázáno wſſechněm národům že s námi gſy ó Pane/ a že ſy neodwrátiľ twáři ſwé od nás: 14 Ale gakž ſy [8] připowěděľ, že ani kdyžby byli w zemi nepřáteľ ſwých/ nepohrdneš gimi, tak to wykoney ó Pane. 15 Když pak Eleazar přeſtaľ ſe giž modliti/ král s ſſelmami, y ſewſſj wogſka hrůzau braľ ſe mimo plac: 16 Což vzřewſſe Židé, welice k nebi křičeli, tak že y ta okolnj vdolj rozléhagjcý ſe, k nevkogitedlnému pľáči přiwedľa wſſecko to wogſko. 17 Tehdy přeſľawný wſſemohaucý a prawdomľuwný Bůh vkázaw ſwatau ſwau twář/ otewřeľ nebeſké brány/ skrzeněž ſľawnj dwa a hroznj napohleděnj Angelé sſtaupili, patrnj gſauce wſſechněm kromě Židům: 18 A naproti poſtawiwſſe ſe, wog-
