řekľ Tentoli geſt bratr wáš mľadſſj/ o němž ſte mi prawili? Iozef Benyaminowi dobrořečiľ. Y řekľ; Včiniž Bůh miľoſt s tebau ſynu můg. 30 Tedy poſpjſſiľ Iozef, (nebo pohnuľa ſe ſtřewa geho nad bratrem geho,) a hledaľ, kde by mohľ pľakati; a wſſed do pokoge, pľakaľ tam. 31 Potom umyw twář ſwau, wyſſeľ zaſe, a zdržowaľ ſe, a řekl: Kľaďte chléb. 32 Iozef hodowaľ s Bratřjmi ſwými wſſak ſe wždy nedaľ gim znáti Y kľadli gemu zwľáſſtě/ a gim obzwľáſſtě/ Egyptſkým také, kteřjž s njm gjdali, obzwláſſtně; nebo nemohau Egyptſſtj gjſti s Židy chleba, proto že to ohawnoſt geſt Egyptſkým. 33 Tedy ſeděli proti němu, prworozený podlé prworozenſtwj ſwého, a mľadſſj podlé mľadſſjho wěku ſwého. Y diwili ſe muži ti weſpolek. 34 A bera gjdľo před ſebau, podáwaľ gim; Beniaminowi pak doſtaľo ſe pětkrát wjce než giným. Y hodowali a hogně ſe s njm napili.
Kapitola XLIIII. Iozef s bratřjmi ſwými o wzetj kofljku zacházý.
1 Iozef kofljk ſwůg do Benyaminowa pytle wľožiti rozkázaľ. ROzkázaľ pak tomu, kterýž ſprawowaľ dům geho, řka: Naplň pytle mužů těch potrawau, co by [gen] unéſti mohli; a penjze každého poľož zas do pytle geho na wrch. 2 A kofljk můg, kofljk ſtřjbrný, wľož na wrch do pytle mľadſſjho s penězi geho za obilj. Y učiniľ podlé řeči Iozefowy, kterauž mľuwiľ. 3 Ráno pak propuſſtěni ſau ti muži, oni y oſľowé gegich. 4 Iozef kázaľ honiti a z krádeže winiti ſwé bratřj. [A když] wyſſli z měſta, a nedaleko [geſſtě] byli, řekľ Iozef ſpráwci domu ſwého: Wſtaň, hoň muže ty, a dohoně ſe gich, mľuw k nim: Pročež ſte ſe odpľatili zlým za dobré? 5 Zdaliž to nenj ten [kofljk], z kteréhož pjgj pán můg? A z tohoť on giſtým zkuſſenjm pozná, [gacý ſte wy]. Zle ſte učinili, co ſte učinili. 6 Tedy dohoniw ſe gich, mľuwiľ gim ſľowa ta. 7 Iákobowi Synowé gſauc dohoněni y vwiněni z nářku ſe wywodili Kteřjžto odpowěděli gemu: Proč mľuwj pán můg takowá ſľowa? Odſtup od ſľužebnjků twých, aby co takowého učinili. 8 A my ty penjze, kteréž gſme naſſli na wrchu w pytljch ſwých, přineſli gſme tobě zaſe z země Kananegſké; gakž bychom tedy kráſti měli z domu pána twého ſtřjbro neb zľato? 9 U koho z ſľužebnjků twých nalezeno bude, nechžť umře [ten]; a my také budeme pána twého ſľužebnjci. 10 Y řekl: Nu dobře, nechť geſt podlé řeči waſſj. U koho ſe nalezne, ten bude mým ſľužebnjkem, a wy budete bez winy. 11 Protož rychle každý ſľožiľ pyteľ ſwůg na zem, a rozwázaľ každý pyteľ ſwůg. 12 Kofljk w pytli Benyaminowu nalezen. Y přehledáwaľ, od ſtarſſjho počaľ/ a na mľadſſjm přeſtaľ: y nalezen geſt kofljk w pytli Benyaminowu. 13 Tedy oni roztrhſſe raucha ſwá/ wľožiľ každý břjmě na oſľa ſwého, a wrátili ſe do měſta. 14 Y přiſſeľ Iůda s bratřjmi ſwými do domu Iozefowa, (on pak geſſtě tam byľ,) a padli před njm na zemi. 15 Y dj gim Iozef: Gakýž geſt to ſkutek, který ſte učinili? Zdaž newjte, že takowý muž, gako ſem gá, umj poznati? 16 Newinnj ſe k wině přiznali. Tedy řekľ Iůda; Což djme pánu ſwému? co mľuwiti budeme? a čjm ſe oſprawedlnjme? Bůhť geſt naſſeľ neprawoſt ſľužebnjků twých: ay ſľužebnjcyť ſme pána ſwého/ y my, y ten v něhož nalezen geſt kofljk. 17 Odpowěděľ [Iozef;] Odſtup ode mne abych to včiniľ: O Benyaminowi wýpowěd ſe ſtaľa/ a Iůdowi k řeči obſſjrné přjčinu daľa. muž v něhož nalezen g~t kofljk, ten bude mým ſľužebnjkem/ wy pak gděte v pokogi k otcy ſwému. 18 Y přiſtaupiľ k němu Iůda a řekl: [Slyš] mne, pane můg. Proſjm, nechažť promľuwj ſľužebnjk twůg ſľowo w uſſi pána ſwého, a nehněweg ſe na ſľužebnjka ſwého; nebo ſy ty gako ſám Farao. 19 Pán můg ptaľ ſe ſľužebnjků ſwých, řka: Máte-li otce, neb bratra? 20 A odpowěděli gſme pánu mému; [1] Máme otce ſtarého, a pachole w ſtaroſti [geho zpľozené] malé, gehož bratr umřeľ, a on ſám pozůſtaľ po mateři ſwé, a otec geho miľuge geg. 21 Y řekľ ſy ſľužebnjkům ſwým: Přiweďte ho ke mně, a pohledjm na něg. 22 A řekli gſme pánu mému: Nemůžeť pachole opuſtiti otce ſwého; nebo opuſtj-li otce ſwého, [on] umře. 23 Ty pak řekľ ſy ſľužebnjkům ſwým; [2] Nepřigdeli bratr wáš mľadſſj s wámi/ nepokauſſegte ſe wjce widěti twáři mé. 24 Y ſtaľo ſe, když gſme ſe wrátili k ſľužebnjku twému, otci mému, a gemu wyprawowali ſľowa pána ſwého, 25 Že řekľ otec náš;