Stránka:Bible kralická (1613) 1-3.pdf/47

Při kontrole této stránky se objevil problém

Kapitola XLIII. Synowé Iákobowi opět ſe do Egypta doſtawſſe, 19. V Iozefa miľoſti hledali, 24. Y nalezli.

1 {{Poznámka po straně|Iákobowi Synowé neſměli do Egypta gjti po druhé bez Benyamina.BYľ pak hľad weliký w kragině té. 2 Y ſtaľo ſe, když wytráwili obilj, kteréž přineſli z Egypta, že řekľ k nim otec gegich: Gděte zaſe, a nakupte nám něco potrawy. 3 Y mľuwiľ k němu Iůda těmito ſľowy: Welice ſe zařekľ muž ten, řka: Neuzřjte twáři mé, nebude-li bratr wáš s wámi. 4 Geſtliže poſſleš bratra naſſeho s námi, půgdeme a nakaupjme tobě potrawy; 5 Pakli nepoſſleš, nepůgdeme. Nebo powěděľ nám muž ten; [1] Neuzřjte twáři mé, nebudeli bratr wáš s wámi. 6 Iákob ſe pro Benyamina zarmautiľ. Y řekľ Izrael: Proč ſte mi tak zle učinili, oznámiwſſe muži tomu, že máte geſſtě bratra? 7 Odpowěděli: Pilně wyptáwaľ ſe muž ten na nás, y na rod náš, mľuwě: Geſt-li žiw geſſtě otec wáš? Máte-li bratra? A dali gſme mu zpráwu na ta ſľowa. Zdaž gſme to gak wěděti mohli, že dj: Přiweďte bratra ſwého? 8 Iůda ſljbiľ otcy za Benyamina. Y řekľ Iůda Izraeľowi otcy ſwému; Poſſli to pachole ſe mnau/ a wſtanauce půgdeme/Ị abychom žiwi byli, a nezemřeli, y my, y ty, y maličcý naſſi. 9 Gá ſlibugi za něg; z ruky mé wyhledáweg ho. Geſtliže nepřiwedu ho k tobě, a nepoſtawjm ho před tebau, winen budu hřjchem tobě po wſſecky dny. 10 A kdybychom byli neprodléwali, giſtě giž bychom ſe byli dwakrát wrátili. 11 Beniamî poſľán do Egypta s Bratřjmi ſwými. Y řekľ gim Izrael otec gegich; Geſtli žeť tak [býti muſý]/ učiňtež toto: Nabeřte neywzácněgſſjch vžitků země do nádob ſwých/ a doneſte muži tomu dar/ nětco kadidľa/ a trochu ſtrdi/ a wonných wěcý a mirry/ daktylů a mandlů: 12 Penjze také dwoge wezměte w ruce ſwé, a penjze wľožené na wrch do pytlů waſſich zaſe doneſte w rukau ſwých; ſnad z omýlenj to přiſſľo. 13 Bratra ſwého také wezměte, a wſtanauce, gděte zaſe k muži tomu. 14 Iákob poručiľ ſyny ſwé Bohu. A [Bůh] Sylný wſſemohaucý/ deyž wám [nagjti] miľoſt před mužem tjm/ ať propuſtj wám onoho bratra waſſeho/ y tohoto Benyamina: Gáť pak zbawen gſa ſynů, gako oſyřeľý budu. 15 Tedy wzali muži ti dar ten, a dwoge penjze wzali w ruce ſwé, a Beniamina; a wſtawſſe, ſstaupili do Egypta, a poſtawili ſe před Iozefem. 16 Iózef přiſtrogiti oběd kázaľ pro Bratřj ſwé. Wida pak Iozef Benyamina s nimi/ řekľ tomu, kterýž ſprawowaľ dům geho; Vweď tyto muže do domu/ a zabj howado a připraw: nebo ſe mnau gjſti budau muži ti o poľedni. 17 Y učiniľ muž ten, gakž rozkázaľ Iozef, a vwedľ ty lidi do domu Iozefowa. 18 Iozef byľ ſwým bratřjm hrozný. Báli ſe pak mužj ti když vwedeni byli do domu Iozefowa, a řekli; Pro ty penjze, kteréž prwé wľoženy byly do pytlů naſſich/ ſem vwedeni ſme/ aby obwině obořiľ ſe na nás/ a wzaľ nás za ſľužebnjky y oſľy náſſe. 19 A přiſtaupiwſſe k muži tomu, kterýž zprawowaľ w domě Iozefowě/ mľuwili k němu we dweřjch domu, 20 Synowé Iákobowi miľoſti hledali. A řekli; [Sľyš] mne, pane můg/ přiſſli ſme byli poneyprwé kupowati potraw. 21 Y přihodiľo ſe když ſme do hoſpody přiſſli/ a rozwazowali pytle ſwé/ a ay penjze gednoho každého, [byľy] ſwrchu w pytli geho/ penjze náſſe, podlé wáhy ſwé/ a přineſli ſme ge zaſe w rukau ſwých: 22 Giné také penjze přineſli ſme w rukau ſwých/ abychom nakaupili potrawy: newjme, kdo geſt zaſe wľožiľ penjze naſſe do pytlů naſſich. 23 Zpráwce domu Iozefowa k hoſtẽ byľ přjwětiwý. A [on] odpowěděl: Měgte o to pokog, nebogte ſe. Bůh wáš, a Bůh otce waſſeho daľ wám pokľad do pytlů waſſich; penjzeť ſem waſſe gá přigaľ. Y wywedľ k nim Simeona. 24 Uwed tedy muž ten lidi ty do domu Iozefowa, daľ gim wody, aby umyli nohy ſwé, daľ také obrok oſlům gegich. 25 Mezi tjm připrawili dar ten, dokudž nepřiſſeľ Iozef w poledne; nebo ſlyſſeli, že by tu měli gjſti chléb. 26 Iozef dobrotiwě k bratřjm vkázaľ ſe. Tedy přiſſeľ Iozef domú/ y přineſli mu dar/ kterýž měli w rukau ſwých, [2] a kľaněli ſe gemu až k zemi. 27 Y ptaľ ſe gich, gak ſe magj, a řekl: Zdráw-liž geſt otec wáš ſtarý, o němž ſte prawili? Žiw-li geſt geſſtě? 28 Kteřjžto odpowěděli: Zdráw geſt ſľužebnjk twůg otec náš, a geſſtě žiw geſt. A ſkláněgjce hľawy, pokľonu mu činili. 29 Pozdwih pak očj ſwých, widěľ Beniamina bratra ſwého, ſyna matky ſwé, a

  1. Wýš 41.20.
  2. Wýš 42.13