ceti let gakž ſem w domě twém: V Lábana ſľaužiľ a co za to y s gakau neſnadnoſtj wzaľ. ſľaužiľ ſem tobě čtrnácte let za dwě dcery twé/ a ſſeſt let za dobytek twůg/ a změnils mzdu mau na deſetkrát: 42 A kdyby Bůh otce mého, Bůh Abrahamú, a ſtrach Izákú, nebyľ ſe mnau, giſtěby ty byľ nynj puſtiľ mne prázdného: [ale] trápenj mé/ a prácy rukau mých widěľ Bůh/ protož tě pominulé nocy treſtaľ. 43 Odpowjdage pak Lában/ dj Iákobowi; Dcery tyto [gſau] dcery mé/ a ſynowé tito, [gſau] ſynowé mogi/ y dobytek tento, můg dobytek [g~t/] ano cokoli widjš, mé geſt: ale což mám giž včiniti dcerám těmto ſwým, a neb ſynům gich kteréž zrodiľy? 44 Smľauwa mezy Iákobem a Lábanẽ Protož poď/ wegděme w ſmľauwu gá a ty/ aby byľa na ſwědectwj mezy mnau a tebau. 45 Tedy Iákob wzaľ kámen/ a poſtawiľ geg wzhůru na znamenj/ 46 A řekľ bratřjm ſwým; Naſbjregte kamenj. A nabrawſſe kamenj vděľali hromadu/ a gedli tu na té hromadě. 47 Y nazwaľ gi Lában Ieġar Sahadůtha/ a Iákob nazwaľ gi GálEd. 48 Swědkowé ſmľauwy té. Nebo řekľ Lában; Tato hromada [nechžť g~t] ſwědkem od dneſſku mezi mnau a tebau: Protož nazwaľ gméno gegj, GálEd/ 49 A Miſpah: nebo řekľ [Lában;] Nechať Hoſpodin hledj na mne a na tebe/ když ſe rozegdeme od ſebe: 50 Geſtližeby trápiľ dcery mé/ a vwedľby [giné] ženy na dcery mé: žádného čľowěka nenj s námi/ hlediž/ Bůh geſt ſwědek mezy mnau a tebau. 51 A řekľ geſſtě Lában Iákobowi; Ay hromada tato/ a ay ſľaup kterýž ſem poſtawiľ mezy ſebau a tebau, 52 Swědkem [ať g~t] hromada tato/ ſwědkem také ſľaup tento/ gá že ne půgdu dále k tobě za hromadu tuto/ a ty [tolikéž] že nepůgdeš dále ke mně za hromadu tuto a ſľaup tento, k [činěnj] zľého. 53 Bůh Abrahamú, a Bůh Náchorú, Bůh otce gegich nechť ſaudj mezi námi. Iákob včiniľ přjſahu. Přiſáhľ tedy Iákob ſkrze ſtrach otce ſwého Izáka. 54 Nabiľ také Iákob howad na té hoře/ a pozwaľ bratřj ſwých aby hodowali: y hodowali/ a zuſtali přes noc na též hoře. 55 Lában ſe domů nawrátiľ. Y wſtaľ Lában welmi ráno/ a poljbiw ſynů ſwých a dcer ſwých, požehnaľ gich: y odſſeľ a nawrátiľ ſe k mjſtu ſwému.
Kapitola XXXII. Iákob wſtřjc Ezau, poſľy y dary poſľaľ. 24 a ſylné zápaſyw s Angeľem obdržeľ gméno, Izrael.
1 Iákob ſkerze Angeľy Božj potěſſen. IAkob pak odſſeľ ceſtau ſwau/ a potkali ſe s njm Angelé Božj: 2 Y řekľ Iákob když ge widěľ; Wogſko Božj [geſt] toto. A nazwaľ gméno mjſta toho Mahanaim. 3 Předeſľaľ Iákob poſľy k Bratru ſwému Ezau Poſľaľ pak Iákob poſľy před ſebau k bratru ſwému Ezau/ do země Seir [do] krage Idumeyſkého. 4 A přikázaľ gim, řka; Takto powězte pánu mému Ezau; Totoť wzkazuge Sľužebnjk twůg Iákob; V Lábana ſem byľ pohoſtinu/ a zuſtáwaľ až do tohoto čaſu: 5 A mám woľy a oſľy, owce a ſľužebnjky y děwky: a poſľaľ ſem, abych ſe ohľáſyľ Pánu ſwému/ a naſſeľ miľoſt před očima twýma. 6 Ezau wyſſeľ ſe 400 mužů proti Iákobowi. Y nawrátili ſe poſľowé k Iákobowi, řkauce; Přiſſli ſme k bratru twému Ezau, kterýž také gde proti tobě/ a čtyři ſta mužů s njm. 7 Iákob pak báľ ſe welmi/ a rmautiľ ſe náramně: Tedy rozděliľ lid kterýž s ſebau měľ/ owce také a woľy/ a weľbľaudy na dwa haufy. 8 Nebo řekl; Geſtli žeby přiſſeľ Ezau k haufu gednomu, a pobiľ by geg/ bude [aſpoň] zadnj hauf zachowán. 9 Iákob ſe Bohu w vzkoſtech modliľ. Y řekľ Iákob; Bože otce mého Abrahama/ a Bože otce mého Izáka/ Hoſpodine, kterýž ſy mi řekľ; Nawrať ſe do země ſwé/ a k přjbuznoſti ſwé/ a dobře včinjm tobě: 10 Menſſj gſem wſſech miľoſrdenſtwj/ a wſſj prawdy kterauž ſy včiniľ s ſľužebnjkem ſwým: nebo s holj ſwau přeſſeľ ſem Iordán tento/ nynj pak dwa haufy mám: 11 Wytrhni mne proſým z ruky bratra mého/ z ruky Ezau: nebť ſe ho bogjm/ aby přigda, ne pohubiľ mne/ y matky s dětmi 12 Wſſak ſy ty řekl; Dobře učinjm tobě/ a rozmnožjm ſýmě twé gako pjſek mořſký/ kterýžto pro množſtwj zečten býti nemůže. 13 Iákob poſľaľ poctu Ezau bratru ſwému. Y zuſtaľ tu, noci té/ a wzaľ z toho což byľo před rukama, poctu bratru ſwému Ezau: 14 [Totiž] dwě ſtě koz, a kozľů dwadceti/ owec dwě ſtě/ a beranů dwadceti/ 15 Weľbľaudů s mľadými gich,
