Stránka:Bible česká SZ III.pdf/472

Tato stránka nebyla zkontrolována


12 Lamed Nevěřili králové země,
žádný obyvatel světa,
že by mohl vtáhnouti protivník, nepřítel
branami jerusalemskými.

III.

13 Mem (To) pro hříchy proroků jeho
a nepravosti kněží,
kteří v něm vylévali
krev spravedlivých.
14 Nun Bloudili jako slepí po ulicích,
krví jsouce poskvrněni,
a když nemohli jinak,
zdvihali spodek svého roucha.

15 Samech „S cesty, poskvrnění!“ volali na ně,
„s cesty, vyhněte se, nedotýkejte se!“
I mezi pohany byli plísněni, budili rozruch,
a lidé říkali: „Nesmí sídlit mezi námi.“
16 Fe Tvář Hospodinova je rozptýlila,
neshlédá již na ně;
tváři kněží nedbají,
aniž se staršími mají smilování.

17 Ain Když jsme ještě stáli, chřadly oči naše
touhou po nicotné pomoci;

V. 12. srv. s 4 Král 19, 35; 2 Par 20, 22n; Ž 45, 47; Jer 7, 4n; 21, 13; 26, 8.

V. 13. srv. s Jer 1, 18; 2, 8; 5, 31 a jj. — O prolévání krve viz Jer 2, 34; 19, 4; 22, 17; 26, l5. — „v něm“ = v Jerusalemě (v. 10d).

V. 14. Kněží a proroci (o nichž mluvil v. 13.) bloudili, zaslepeni jsouce svými zločiny a hnáni jsouce šílenou záští proti zbožným, jejichž nevinnou krví se poskvrnili. Ježto se jim všichni vyhýbali jako malomocným, aby se od nich nepošpinili, kněží a proroci zdvihali spodek svých rouch („podolky své“), kde bylo té krve nejvíce, a zahýbali dovnitř jejich cípy, aby tu krev nebylo tolik viděti. — Podle hebr však v. 14cd zní: „takže nikdo nesměl se dotknouti — roucha jejich“ (nechtěl-li se znečistiti).

V. 15ab. Lidé volali na ně jako podle zákona měli volati malomocní (Lv 13, 45). I pohané, mezi něž byli odvedeni do zajetí, vyhýbali se jim, nechtějíce s nimi bydliti (v. 15cd). Jiní jinak. — Zenner přemisťuje, opravuje a překládá v. 13—15. takto:

13 Pro hříchy jejich proroků, pro zločiny jejich kněží
krev jest prolévána mezi nimi,
zbožní (14), když na ulici vkročí,
bývají třísněni krví.
15b Tuláky a poběhlíky se stali, sídlí trvale mezi pohany,
nebudou již pokojně bydlit.
14b Toho, co … nemohli, dotýkají se svým šatem.


15a Zpět nečistí! volají před sebou,
zpět, zpět!
Nedotýkejte se mne!


V. 16. Té potupy dostává se jim dopuštěnim Božím. — „je“ — kněze a proroky… „Tvář“ rozhněvaná. — „rozptýlila je“ mezi pohany, kteří nedbají důstojnosti kněží, ani šedin starců (v. 16cd). — Jiní jinak.

V. 17. srv. s Jer 37, 6n; 2, 18. 36n; 27, 3n; 37, 6. — Místo „dychtivě jsme hleděli“ hebr: „s rozhleden svých jsme vyhlédali“.