tisíci jezdců. 14Obklíčil město, lodi připojily se od moře, takže sevřeli město od země i od moře a nedali nikomu vjíti nebo vyjíti.
15Přišel pak Numenius a průvodčí jeho z Ríma města majíce listy svědčící králům a zemím tohoto obsahu:
16„Lucius konsul římský (vzkazuje) Ptolemeovi králi pozdrav!
17Poslové židovští, přátelé naši, poslaní od Šimona, velekněze jakož i od národa židovského přišli k nám, aby obnovili dávné přátelství a společenství. 18Přinesli také štít zlatý (za) tisíc min. 19I usnesli jsme se, že budeme psáti králům a zemím, by jim nečinili nic zlého, aby neválčili proti nim ani proti městům ani proti zemím jejich; dále by nepodporovali těch, kteří by válčili proti nim. 2Uznali jsme také za dobré, přijmouti od nich štít. 21Jestliže tedy někteří nešlechetníci utekli ze země jejich k vám vydejte je veleknězi Šimonovi, ať je potrestá podle zákona svého.“
22Totéž bylo psáno také králi Demetriovi, Attalovi, Ariaratovi a Arsakovi, 23dále do všech zemí, do Lampsaku, Sparťanům, na Delus, do Myndu, do Sicyonu, do Karie, na Samos, do Pamfilie, do Lycie, do Alikarnasu, na Kos, do Sidy, do Aradu, na Rhodus, do Faselidy, do Gortyny, do Knidu, na Cyprus a do Cyreny. 24Opis toho napsali Šimonovi veleknězi a národu židovskému.
25Antioch král ležel s s vojskem u Dory druhý (den), přiváděl k ní ustavičně (nové) vojsko, dal nastavěti dobývacích nástrojů a zavřel Tryfona, aby nemohl se hnouti.
26Šimon poslal mu dva tisíce vybraných mužů na pomoc, stříbro, zlato a mnoho (válečného) nářadí; 27ale (Antioch) nechtěl těch věcí přijmouti, zrušil vše, co s ním byl prve smluvil a zanevřel na něho. 28A poslal k němu Atenobia, jednoho ze svých přátel na domluvu s ním; vzkázal: „Vy držíte Joppe, Gazeru a jerusalemský hrad, města
V. 15. „listy“ — opis listů. — „králům a zemím“ vypočítaným níže ve v. 22 n.
V. 16. „Ptolemeovi“ Euergetovi II. (Fyskonovi), — Lucius Kalpurnius Piso byl konsulem s Popiliem Lénou roku 615 po založení Říma, t. j. r. 139. př. Kr. — Popilius Lénas byl tehdy právě zaměstnán v Hispanii, proto vystupuje v listě Lucius sám. — Podle toho vrátili se židovští poslové z Říma r. 139. t. j. 175/4 letopočtu seleukovského. Z 14, 1. 16; 15, 10. 15. vyvozuje Knabenbauer, že poslové vyšli po r. 172 a vrátili se r. 174 (seleuk. letopočtu).
V. 18. Srv. výše 14, 24.
V. 22. „Demetriovi II.“, který byl tehdy již v zajetí, o čem však Římané ještě nevěděli. Spisovatel 1 Mach nemohl toho nevěděti. Kdyby byl si list tento smyslil, byl by napsal „Antiochovi“ (15, 13) Knabenbauer. — Attalus II. přijmím Filadelfus, král pergamský. — {{Prostrkaně|Ariarathes V. přijmím Filopator, král Kappadocie (162—130). — Arsaces byl Mithridates I., viz výše 14, 2.
V. 23. Lampsakus město na Hellespontu v Mysii; místo toho však řec.: Sampsamé nebo Sampsaké; bylo to město na Černém moři mezi Sinopem a Trapezuntem (Samsun, Samsacha). — Myndus přístavní město v Karii. — Sicyon v severním Pelloponesu. — Alikarnassus město v Karii. — Sida jmenována byla výše k v. 1. — Arad ve Fénicii. — Faselis město v Lycii. — Gortyna na jižním břehu Krety. — „Knidus“ v Karii, na ostrovu Knidském. — „Cyrena“ hlavní město Cyrenské Lybie. — Poněkud podobně vypravuje o jiném usnesení senátu Jos. Flavius (Starož. XIV, 8, 5). Ostatně listina zde (v. 15—21) uvedená patří před 14, 25. Bylo velmi podivno, že tam, kde jest podána odpověď Spartanů, nebyla uvedena odpověď Římanů mnohem důležitější. — Zde listina přerušuje vypravování mezi v. 14 a 25.
V. 26 n. Antioch maje Tryfona v pasti cítil se již dosti silen, aby nepotřeboval pomoci Židů, proto nechce věděti o ničem, co byl Šimonovi slíbil.
