Hlava 4. – Gorgiáš vzal pět tisíc mužů a tisíc výborných jezdců, vytrhl s nimi z ležení v noci, 2aby přepadli tábor Židů a porazili je náhle; mužstvo hradní posádky je vedlo. 3Dověděv se o tom Juda vstal, on i junáci (jeho), aby porazili sílu vojska královského, které bylo v Emausu; 4ještě totiž bylo vojsko rozběhlé mimo tábor. 5Když pak Gorgiáš přitáhl do ležení Judova v noci a žádného nenalezl, hledal jich po horách mysle si: „Oni před námi utíkají!“
6Jak se rozednilo, ukázal se Juda na rovině se třemi tisíci mužů [toliko], kteří neměli ani odění ani mečů (jak si přáli). 7Když uzřeli pohanské vojsko, silně opevněné a vůkol něho jezdce, kteří byli vycvičení v boji, 8řekl Juda mužům, kteří byli s ním: „Nebojte se množství jejich a útoku jejich se nestrachujte! 9Pomněte, kterak vysvobozeni byli otcové naši v moři Rudém, když je honil farao s vojskem velikým. 10Volejme nyní k nebi a smiluje se nad námi Hospodin, rozpomene se na úmluvu s otci našimi, potře dnes toto vojsko před naším obličejem; 11i zvědí všichni národové, že jest, kdo by vysvobodil a zachránil Israele.“
12Když cizozemci zdvihli oči a uzřeli je, ani táhnou proti nim: 13vytáhli z ležení k boji. Tu ti, kteří byli s Judou, zatroubili na polnici. 14Když pak se utkali, pohané byli poraženi a utekli do roviny; 15kteří zůstali pozadu, všichni padli mečem; honili je až ke Gezeronu, až k rovinám idumejským, azotským a jamnijským; padly jich asi tři tisíce.
16Když se vrátil Juda a vojsko, jež táhlo za ním, 17řekl lidu: „Nebuďte dychtivi kořistí, neboť nastává (ještě) boj protí nám — 18Gorgiáš a vojsko jeho jest blízko nás na horách, — ale stůjte nyní proti nepřátelům našim a bojujte proti nim; poté bude vám lze bráti kořist bezpečně.
Hl. 4. — V. 1. Gorgiáš, výtečný generál (2 Mach 8, 9) domníval se, že bude s Judou, který se utábořil jižně od Emausu, brzy hotov, napadne-li jej časně z rána, k čemuž bylo třeba nočního pochodu. Vybral k tomu jádro vojska. Juda však dověděv se o tom, vyklidil svůj tábor, vyhnul se Gorgiášoví nepozorovaně na jih. Když pak zpozoroval, že Gorgláš táhne na sever do hor, kam podle jeho domněnky byli Židé utekli, rozhodl se k rychlému činu: napadnouti ostatek tábora nepřátel, kteří spoléhajíce se na to, že Gorgiáš dostatečně Židy zaměstná, rozběhli se po rovině a dali střežíti svůj tábor ledabylo. Juda použil nepřítomnosti jádra syrského vojska a nejlepšího generála k přímému útoku na nepřipravený tábor. Jaká hrůza pojala syrské vojáky, když viděli náhle s jižních návrší valiti se vojsko Judovo! Rychle se snažili postaviti se do bitevní řady, ale v tě rychlosti nemohli se ubránití zmatku.
V. 2. Mužstvo posádky jerusalemského hradu (1, 36), které bylo delší dobu již v Judsku, znalo místní poměry, pozemí, cesty atd. lépe než vojáci, kteří nyní poprvé snad přitáhli do Palestiny: mohli tedy oni býti vůdci těchto.
V. 6. Podle 2 Mach 8, 22—32 rozdělil Juda 6000 mužů svého vojska na čtyři odíly po 1500 mužích; velení prvního oddílu nechal si sám, v čelo ostatních oddílů postavil své tři bratry, Simona, Jana a Jonatana. Je-li tu řečeno, že měl Juda 3000 mužů, dlužno se domnívati, že velel dvěma oddílům maje při sobě oddíl jednoho ze svých bratří. (Knabenbauer).
V. 15. Gezeron = Gazer, severozápadně Emausu. Viz Jos. 10, 33; 12, 12. a jj. Místo „idumejským“ lépe snad čísti: „judským“, t. j. jižně a jihozápadně se rozkládajícim. — Azot — známé město filištínské. — Jamnia — město jižně Joppe.
V. 16. Juda, jakožto bystrý vojevůdce věděl, že nesmí se pouštěti za nepřítelem příliš daleko, dále že nesmí ještě vojsku popřáti sbírati kořist — že má ještě co činiti s Gorgiášem, který se octl Judovi v týle, ovšem ještě dosti daleko v horách. Srv. výše v. 5. — Zadržel tedy Juda své vojsko v bitevním šiku a dal snad již prve nebo nyní zapáliti tábor, který bylo syrské vojsko opustilo, a do kterého, jak Juda předvídal, přirozeně se vrátí Gorgiáš, až se přesvědčí, že Židé nejsou na horách, kde je byl marně hledal.
