17Když Antioch viděl, že jest utvrzeno království jeho, zabral se myšlenkou kralovati v Egyptě, aby kraloval nade dvěma říšemi. 18I vtrhl do Egypta s vojskem velikým, s vozy a slony, s jezdci i s hojným množstvím lodí, 19a vedl válku proti Ptolemeovi, králi epyptskému. Ptolemeus maje strach z něho utekl. Bylo mnoho padlých. 20Zabral egyptské pevnosti a odnesl kořist z Egypta.
21Poraziv Egypt Antioch obrátil se roku stého čtyřicátého třetího a táhl nahoru na Israele; 22vstoupiv do Jerusalema s množstvím velikým 23a všed zpupně do svatyně, vzal zlatý oltář, svícen s veškerým
11—20. — Odpadlíci doufali, že odpad od života podle židovského náboženství přinese jim mnoho dobrého (v. 12). To „dobro“ se dostavilo! Spisovatel 1 Mach je počíná líčiti. — Pro přehled budiž tu podán rodokmen Seleukovcův od Antiocha III. počínající. (Viz také sv. I. str. 1284.)
| Antioch III. (Veliký) † 187 | ||||
| Seleukus IV. (Filopator) † 176/5 | Antioch IV. (Epifanes) † 164 | |||
| Demetrius I. (Soter) † 150 | Antioch V. (Eupator) † 162 | Alexander I. (Balas) † 145 | ||
| Demetrius II. (Nikator) † 125 | Antioch VII. (Sidetes) † 129 | Antioch VI. (Dionysos) † 142 | Alexander II. (Zebeuna) † 121 | |
| Seleukus V. † 125 | Antioch VIII. (Grypus) † 96 | Antioch IX. (Kyzikenos) † 95 syn Antiocha VII. |
||
| Antioch X. (Eusebes) vnuk Antiocha VII. | ||||
| Antioch XIII. (Asiatikos)
(sesazen od Pompeje r. 64) | ||||
| Seleukus VI. † 84 | Antioch XI. (Epifanes Filadelfos) † 93 | Filip | Demetrius III. | Antioch XII. |
| Filip | ||||
V. 17. Trůnem Antiocha IV. otřásl Heliodor, jenž byl zabil bratra Antiochova Seleuka IV. a sám se prohlásil za krále syrského. Otřesen byl také právem nápadnickým Seleukova syna Demetria, jenž byl poslán místo Antiocha za rukojmí do Říma. Když však byl zabit i Heliodor, a když Řím neuznal práv Demetriových, bylo království Antiochovo „utvrzeno“.
V. 18. „s vozy“, opatřenými kosami. — O slonech srv. 3, 34; 6, 30. 34; 11, 56; 2 Mach 11, 4; 13, 2; 15, 20. — Mohlo by se zdáti podivným, že je tu zmínka o velikém loďstvu a o slonech, ježto po veliké porážce, kterou Antioch Veliký utrpěl u Magnesie (viz výše k v. 11) bylo v podmínkách míru také stanoveno, že Antioch vydá všecky slony a nebude míti více nežli deset menších lodí (Polybius 22, 26, 12). Avšak tyto podmínky nebyly zachovávány. Antioch IV., puzený žádostí zabrati království, nebyl muž, jenž se domníval, že jest řečenými podmínkami vázán. Úřady pak římské bylo lze dary podplatiti nebo takové zanedbávání smlouvy mohlo býti pokládáno za vítanou příležitost, by Římané podle libosti mohli válku proti Sýrii obnoviti. (Knabenbauer[red 1]).
V. 19. Ježto běží tu o válku druhou, dlužno mysliti na Ptolemea příjmím Fyskona (sv. I. str. 1284). Na prvé výpravě do Egypta Antioch IV. podmanil si Ptolemea Filometora (VI, 181—145). Mladší jeho bratr (jmenovaný Fyskon) zabral království. Antioch předstíraje, že chce je vrátiti staršímu bratru (Filometorovi) podnikl druhou výpravu do Egypta (Livius 44, 19). O výpravách Antiochových do Egypta viz k Dan 11, 24 nn.
V. 21. Proč Antioch na zpáteční cestě z Egypta táhl na Jerusalem, dovídáme se z 2 Mach 5, 5—7. 11. Antioch viděl ve zmatcích, jichž původcem byl Jason, vzpouru proti sobě. — R. 143 éry seleukovské byl r. 170/169 před Kr. — Svatopisec uvádí nejprve svatokrádež spáchanou na chrámu (v. 23 n), pak zuřivost jeho proti obyvatelstvu (v. 25); oběma zločiny způsobil národu velikou bolest (v. 26—29). (Knabenbauer[red 2].)
V. 23. Vstoupiti do svatyně byla zpupnost, ježto bylo toliko židovským kněžím dovoleno tak činiti. — „zlatý oltář“ kadidlový, t. j. uloupil s něho zlaté plechy. O příslušenství zlatého svícnu, který byl rovněž ve svatyni, přístupné to-
Redakční poznámky
Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.
- ↑ KNABENBAUER, Josephus. Commentarius in duos libros Machabeorum. Parisiis : P. Lethielleux, 1907. Dostupné online. S. 50. Dále jen Knabenbauer.
- ↑ Knabenbauer, s. 51
