volno užívati svých zákonů. 20A buďte jim na pomoc, aby ty, kteří se byli připravili k jejich zahubení, mohli pobíti třináctého dne měsíce dvanáctého, který sluje adar; 21nebo ten den smutku a žalosti Bůh všemohoucí obrátil jim v radost. 22Protož i vy mezi ostatními dny svátečními i tento den zachovávejte, a svěťte jej s veškerou radostí, aby i potom se vědělo, 23že všichni, kteří věrně Peršanům poddáni jsou, hodnou za věrnost odplatu dostávají, ti však, kteří úklady činí království jejich, že hynou pro hřích (svůj). 24A každá krajina i město, které by nechtělo být účastno slavnosti této, ať zahyne mečem a ohněm; tak budiž vyhlazeno, aby ne toliko lidem, ale také dobytku bylo nepřístupné na věky, na výstrahu pohrdání a neposlušnosti.“
V. 20. Z četných míst výnosu (16, 1.—24.) patrno, že jej skládal Žid Mardocheus.
V. 24. „město by nechtělo být účastno slavnosti této“, kdyby bránilo Židům, aby tu slavnost nekonali.
