Stránka:Bible česká SZ II.djvu/190

Tato stránka nebyla zkontrolována

(Samech ?) …




28(l0, 7. Ajin?) Ústa má plná zloby, lsti a hoře,
pod jazykem jeho je trýzeň a zkáza.
29(10, 8.) Sedává na číhané s bohatými
v skrýších, aby zabil nevinného,
30(10, 9.) oči jeho po chuďasu slídí.

(Pe?) Číhá v úkrytu jako lev v svém houští;
číhá, aby uchvátil ubohého,
31(10, 10.) uchvátil ubohého léčkou ho zadrhna.
Poráží ho, že dlužno mu se krčit;
padá chuďas násilnou jeho rukou.

32(10, 11. Çade?)Říká si v duchu: „Bůh na to zapomíná,
odvrátil tvář svou, nic na věky neuvidí!“



33(10, 12. Qof) Povstaň, Pane, Bože, zdvihniž se ruka tvá,
nezapomínej se nad chudými!
34(10, 13.) Proč by měl bezbožník pohrdati Bohem,
a si myslit, že to nebudeš stíhat?

35(10, 14. Reš) Vidíš to, neboť ty trápení a bolu
si všímáš, abys je vzal do svých rukou.
Na tebe jen odkázán jest chuďas,
sirotku (jen) ty jsi pomocníkem.

36(10, 15. Sin) Přelom rámě hříšníka, zlovolného,
buď hřích jeho stíhán, ať přestane býti.

37(10, 16.) Hospodin bude králem na věky věkův;
vyhynete, pohané, z jeho země.

38(10, 17.) Žádost ubohých vyslyšíš, Hospodine,
nakloníš ucho své ku přání srdce jejich,
39(10, 18.) bys ujal se sirotka a sníženého,
aby již neutlačoval smrtelník z hlíny.


V. 28.-30. „hoře a trýzeň“ působí řečmi pomluvačnými, štvavými a pod. svému bližnímu. Srv. Řím 3, 14. — „bohatými“ = velmoži. Dlé hebr. však bývá v zálohách „u vesnic“. Vzpomeň na loupežné rytíře středověké.

V. 36. Chuďas odkázán jest na Boha, že Bůh jeho útisk „vezme do rukou“ t. j. ujme se ho, pomůže mu ku právu.

V. 36. n. „přelom“ rámě, ať nemůže hříšník dále činiti bezpráví. — „vyhynete jistě jak patrno z dokonaného času hebr. Podobně jistojistě „vyslyšíš“ ve v. n.

V. 39 . srv. s v. 20. n. — „z hlíny“ země.