se podle libosti chodily z harému do ložnice královy. 14Která večer vešla, ráno vyšla, a odtud vedena byla do druhého domu, který byl pod dozorem Susagaza komorníka, který byl dozorcem nad ženinami královskými; a nesměla již zase ke králi jíti, leč král chtěl a jménem ji dal zavolati.
15Když tedy minul čas, nastal podle pořádku den, kdy Ester, dcera Abihaila, bratra Mardocheova, kterou si byl vzal za dceru, měla vjíti ke králi. Ta však nehleděla ženského vykrášlení, ale cokoli chtěl Egeus komorník (a) strážce panen, to jí dal k ozdobě. Neboť byla velmi krásná a pro neuvěřitelnou krásu všem, kteří ji viděli, byla milá a příjemná. 16Tedy vedena byla do ložnice krále Asuera měsíce desátého, který sluje tebet, sedmého roku vlády jeho. 17I zamiloval si ji král nade všecky ženy; došla milosti a blahovůle před ním nade všecky ženy, že vstavil na hlavu její korunu královskou a učinil ji královnou místo Vasti; 18kázal také připraviti hody převeliké všem knížatům a služebníkům svým, ke sňatku a k svatbě Esteřině, dal úlevu všem krajinám a rozdal dary velmožnosti královské přiměřené.
V. 14. Kleštěnec Hégaj měl na starosti dům, ve kterém šlechtěny byly čerstvé panny, kterých král dosud „nepoznal“. Ša‘ašgaz dozíral na jiný dům, ve kterém byly ženy, které král aspoň jednou již „poznal“ a které byly tedy již jeho „ženinami“.
V. 15. Kdežto jiné panny samy si vybíraly prostředky, kterými by zvětšily svůj půvab (v. 13.), Ester byla krásná tak, že jí nebylo třeba sháněti se po umělých prostředcích. Skromná židovka ponechala tu volbu svému představenému. Ježto dle v. 9. se mu zalíbila, lze se domysliti, že ji vyšňořil sám, jak nejlépe uměl.
V. 16. tebet = náš prosinec-leden. — 483—482 byl (dle 1, 3.) třetí rok Xerxův, 481—480 pátý (výše Úvod pozn. 4c), 479—478 sedmý. Bylo tedy po válce persko-řecké. Že nelze příběhu tu a doleji vypravovaných doložiti podrobněji z pramenů mimobiblických, nelze se diviti, ježto nezachovaly se nám prameny dějin posledních let vlády Xerxovy (po veliké persko-řecké válce). Justin (v pol. II. stol. křest.), Diodor (I. stol. před Kr.) Tukydides († před r. 396 před Kr.) všímali si toliko západní poloviny perské říše, která se stýkala s Řeky, nedbají však dějin východní, (tedy vlastní) Persie. Zprávy jiných letopisců a dějepisců, jako Ktesije (psal v V. stol. před Kr. o věcech perských), Dinona z Rhodu, Dionysia a Aristida (obou z Miletu), Charona z Lampsaku (psal o věcech etiopských, libických a perských), Antiocha ze Syrakus (psal v dobách Daria Notha, který panoval 405—358), Agatarchida ze Samu nedochovaly se. Také perské dvorní letopisy (2, 13; 10, 2.) zanikly; snad že shořely, když dal Alexandr Vel. palác v Persepoli zapáliti (Plinius, Strabo). Co přes to víme z mimobiblických pramenů o posledních letech Xerxových, potvrzuje aspoň tolik, že velekrál vzdaloval se věcí politických, za to však tím více pozornosti věnoval svému haremu; tou měrou, že podlehl vlivu svých žen. Ostatně byly příběhy v knize Est vypravované ve velikém proudu dějin malé kapky, které nepoutaly valně pozornost letopisců. Ani v kanonických knihách Esdr a Neh není zmínka o Est, ježto jsou to zlomkovité paměti (Viz Úvod sv. I. str. 1215), které věnují Xerxovi toliko několik slov (Esdr 4, 6.); nemluví ani o důležitějších událostech, kterých se súčastnila Palestina, jako byla výprava Kambysova, Dariova, Xerxova do Egypta, účast Palestiny ve válce persko-řecké. — Dle Xenofonta byly sice Susy toliko letním sídlem králů perských, ale pozdějších; staří Achemonovci od Daria I. sídlívali v Susách i v zimě („tebet“).
V. 17. Korunu nenosila toliko první a hlavní manželka krále perského, ale též ostatní prvořadé manželky jeho, ano i všichni královi příbuzní (Xenofon, Herodot, Josefus Flavius). Pravděpodobně zůstala Amestris i dále první a hlavní manželkou Xerxovou.
V. 18. „úlevu“ v dávkách veřejných (robotách). Dnešní Peršan jmenuje dary, které dává šach: „chalat“. („Piškaš“ je nutný dar, tedy jakási daň, kterou dávají nižší vyšším, aby si získali jejich přízeň. Dary mezi rovnými slují suqat a atá. Bakšiš a anan = zpropitné a almužna.)
