Stránka:Bible česká SZ II.djvu/154

Při kontrole této stránky se objevil problém

Od pradávna býval Žalt dělen na pět knih: První kniha obsahuje Žž 1.—40; druhá Žž 41.—71. (tedy třicet jeden Ž); třetí 72.—88. (tedy sedmnácte Žž); čtvrtá Žž 89.—105. (tedy sedmnácte Žž); pátá Žž 106.—150. tedy čtyřicet pět Žž). Ty „knihy“ jsou menší sbírky žalmů, pořízené od několika[1] sběratelů[2] různých dob.[3]

Každý Ž má zpravidla delší nebo kratší nadpis; v LXX a ve Vulg. nemají nadpisů toliko Žž 1 a 2, v Hebr. postrádá 26 Ž nadpisů. Nadpisy udávají jméno básníka (žalmisty), který ten onen Ž složil,[4]

    býti počítány za žalm jeden. O jiném možném rozdělení a tedy číslováni Žž viz ve výkladech k Ž 18, Ž 23. a jj.

  1. Proto nejsou Žž řazeny dle pořadu dějinného, ani dle jiného jednotného hlediska. Toliko tu.a tam nalézáme menší skupiny podobného obsahu (srv. Ž 3.-7.), týchže žalmistů (Žž 1.— 40. 50.-65. jsou Davidovy; Zž 41.-48. jsou Žž Koreovců, Žž 72.-82. jsou Zž Asafovy), týchže nadpisů (srv. „báseň poučná“ k Žž 41.-44. 51.— 54. Srv. „píseň stupňová“ v Žž 119.— 133. a pod. — Ž 1. jest proslov, Ž 150. doslov žaltáře. — Poslední sběratel ponechal rozděleni celé sbírky (žaltáře) na pět menších sbírek snad proto, aby se dělil Žalt podobně jako Pentateuch.
  2. Těm dlužno připisovati závěrky prvních čtyř knih, tak zvané doxologie čili chvalořeči. Viz konce Žž 40; 71; 88; 105. Posjední, pátá kniha chvalořeč nemá, ježto poslední, kdo sebral všecky Žž v dnešní Žalt, pokládal právem Ž 150. (ba již i Žž 148. n.) za velikou chvalořeč, ke které netřeba připojovati chvalořeč menší. (Možno, že i Z 134. stával kdysi na konci menší sbírky žalmů, jak patrno z chvalořeči v. 21.)
  3. V prvé, čtvrté a páté knize převládá jméno Boží „Jahve“ (Hospodin), ve druhé „Elóhím“, ve třetí vyskytují se obě jména stejným počtem, jak patrno z této tabulky, kterou sestavil Cornely:
    Kniha prvá: Jahve 272krát, Elóhím 15krát,
    Kniha druhá: Jahve 30krát, Elóhím 164krát,
    Kniha třetí: Jahve 44krát, Elóhím 44krát,
    Kniha čtvrtá: Jahve 103krát, Elóhím 0krát,
    Kniha pátá: Jahve 236krát, Elóhím 7krát.
    Tato střída jmen Božích není nahodilá, ježto Ž 13. (knihy prvé) má všude Jahve, kde týž Ž v knize druhé (pod čís. 52.) má Elóhím. Srv. také Ž 39, 14.—18. (kniha prvá) se Ž 69. (kniha druhá) jakož i Ž 67., 2. 8. 9. (kniha druhá) s Nm 10, 35; Sdc 5, 4. n. Kolik Žž má každá kniha, vyslovuje tento poměr: 10 : 8 : 4 : 4 : 11. Délka jejich se má jako 13 : 9 : 7 : 6 : 11. — Kteří žalmisté v které knize jsou více nebo méně zastoupeni, o tom viz níže. — Kdy která „kniha“ vznikla a z jakých menších sbírek předešlých, nesnadno říci, ježto nemáme dosti dějinných pramenů, které by nás o tom poučovaly. — Dle domnění Schlöglova vznikla první kniha nejspíše za dob Davidových, kdy zbožný král pečoval usilovně o to, by zavedena byla pravidelná bohoslužba na Siónu i v Gabaonu (srv. 1 . Par 16, 37. nn.). — Druhá kniha vznikla snad o něco později, kdy David připravoval všecky potřeby na stavbu chrámu (srv. 1. Par hll. 22.-26.) Třetí kniha sebrána byla asi za krále v Ezechjáše (727—696), jak lze vyvozovati z 2. Par 29, 30. Srv. také Přis 25, 1. Žalmy knihy čtvrté sebrány byly pravděpodobně po návratu židovských vyhnanců z Babylonie do Palestiny, tedy kolem r. 535. Srv. Esdr 3, 10, nn. Základ ke knize páté položen mohl býti sbírkou z dob, kdy byl druhý chrám svěcen (Esdr 6, 16.); ta sbírka byla později rozmnožena od Esdráše (srv. 2. Mach 2, 13.). Možno, že i po Nehemjášovi některý žalm mladší byl zařazen mezi Žž Davidovy neb Asafovy a pak pokládán za Ž Davidův neb Asafův. (Srv. níže „o žalmech machabejských“.) Jiní jinak.
  4. Davidovi připisuje
    Hebr. úhrnem 73 Žž, 37 z knihy I., 18 z kn. II., 1 z kn. III., 2 z kn. IV. a 15 z kn. V.
    LXX úhrnem 84 Žž, 38 z knihy I., 20 z kn. II., 1 z kn. III., 11. z kn. IV. a 14 z kn. V.
    Vulg. úhrnem 85 Žž, 38 z knihy I., 21 z kn. II., 1 z kn. III., 11 z kn. IV. a 14 z kn. V.
    Mojžíšovi přičítají nadpisy Ž jeden (89.).
    Šalomounovi přičítají Žž dva (71. a 126.). Koreovcům přičítají Žž deset: Žž 41. (42.) (k němu patří ž 42. (43.); 43.—48. (44.—49.); 83.(84.); 84.(85.); 86.(87.). Srv. také nápis k Ž 87.