Stránka:Bible česká SZ II.djvu/10

Tato stránka nebyla zkontrolována

ÚVOD. Mardocheův sen.

(Viz níže 11, 2.—12, 6.).


ČÁST PRVÁ. ŽIDÉ V NEBEZPEČÍ

(1,1.—3, 15; 13, 1.—7.).

Královna Vasti zapuzena

(1, 1.—22.).

Xerxes dal vystrojiti hostinu svým velmožům (1, 1.—4.) i všemu služebnictvu palácovému (5.—8.). Kázal přivésti královnu Vasti, by se ukázala opojeným hodovníkům (9.—11.). Když neposlechla, zapudil ji a vydal výnos o poslušnosti manželek (12.—22.).


Hlava 1.1Za dnů Asuera, který kraloval od Indie až po Etiopii nad sto a dvaceti sedmi krajinami, 2když seděl na trůnu království svého v Susách, hlavním městě říše své — 3třetího roku vlády


Hl. 1. — V. 1. „Asuer“ sluje ve zlomcích druhokanonických (10, 4.—16, 24.) Artaxerxes. Byl to Xerxes I. Viz Esdr 4. — „Indii“ (t. j. poříčí řeky Indu) a „Etiopii“ jmenuje již otec a předchůdce Xerxův Darius I. mezi zeměmi jeho vládě podrobenými. Podobně označuje Herodot (III. 97.) rozsah říše perské a praví, že měl Xerxes ve svém vojsku bojovníky z Indie a Etiopie. — Na trojjazyčném nápisu Daria I. v Naqš-i-Rustam (hrobka Daria I. dvě hodiny na sever od Persepole) jmenovány kromě Persie tyto země perské říše:

  1. Medsko
  2. Elam
  3. Partsko
  4. Arejsko
  5. Baktrie
  6. Sugdu (Sogdiana)
  7. Chumarisma (Chorasmie)
  8. Zaranga (Drangiana)
  9. Aruchatti (Arachosie)
  10. Satgušu (Sattagydie)
  11. Gandari (Gandara)
  12. Indie (staropersky Hiduš, elamsky Hinduiš, babylonsky Indu)
  13. země amyrgických Saků (babylonsky Gimirri umurga)
  14. země šišák nosících Saků
  15. Babylonie
  16. Assyrie
  17. Arábie
  18. Egypt
  19. Armenie (babylonsky Uraštu)
  20. Kappadocie (babyl. Katpatuka)
  21. Sardy (Saparda)
  22. Jónsko (Jamanu)
  23. Sakové zámořští
  24. Skudra (Iskuduru)
  25. Jonové s hledím
  26. Putija
  27. Nubie (staropersky Kušija, elamsky taktéž, babylonsky Kúšu, hebr. Kúš)
  28. Mačija
  29. Karka

Těchto 29 a s Persií 30 zemí jsou známé Herodotovy „satrapie“. Ježto byly ty krajiny velmi rozsáhlé, snadno si domysliti, že byly rozděleny na menší kraje, provincie (hebr. „medíná“). Počítáme-li, že měla každá satrapie (průměrně) po 4—5 krajích, shledáme, že je číslice 120 (Dan 6, 1.), případně 127 (zde) správná. Esdr 2, 1; Neh 1, 3; 7, 6; 11, 3. znamená podobně „medíná“, kraj, provincii palestinskou, t. j. Jerusalem se širším okolím. Palestina, Fenicie, Syrie a ostrov Kypros činily satrapii zvanou „Zářečí“ = Abarnahara. (Není třeba poznamenávati, že počet satrapií a krajů se časem měnil. Herodotův výčet dvaceti satrapií je z doby starší nežli výčet nápisu naqš-i-rustamského.)

V. 2. Susa známé sídelní město králů perských (Neh 1, 1.). Hebr. výslovně poznamenává, že král sídlel na hradě susském, kterýžto hrad („birá“) přesně rozlišuje od ostatního města.

V. 3. Xerxes I. nastoupil r. 486. (Deimel.) Do nisanu r. 485 byl „počátek jeho vlády“; od jara 485 do jara 484 byl první rok Xerxův, od r. 484—483 druhý, od r. 483—482 třetí rok Xerxovy vlády. S tou hostinou byla pravděpodobně spojena válečná rada před výpravou Xerxovou proti Řecku. Kterak příběhy tuto vypravované možno vhodně umístit v rámci všeobecných dějin, viz Úvod na str. 4. pozn. 4d. Viz také tabelku ve sv. I. str. 1281 n.