Stránka:Bible česká SZ I.djvu/730

Tato stránka nebyla zkontrolována


nenadbíhalas jinochům chudým ani bohatým. 11Neboj se tedy; cokoli mi pravíš, učiním ti. Neboť ví všecek lid, který bydli ve branách mého města, že jsi žena ctnostná. 12Nepopírám, že jsem příbuzný, ale je jiný bližší příbuzný nežli já. 13Odpočiň si zde této noci; ráno, bude-li on cbtíti právem příbuzenství si tě podržeti, dobře; nebude-li chtíti, vezmu si tě já beze všech okolků; — živ je Hospodin — spi až do rána.“

14Tak spala u jeho nohou až do rána. Dříve však, nežli se lidé vespolek poznávali, vstala; neboť (Booz) pravil : „Varuj se, aby žádný nezvěděl, že jsi sem přišla.“

15A opět řekl: „Rozestři plášť svůj, kterým se přikrýváš, a drž oběma rukama.“ Když jej rozestřela a držela, naměřil jí šest mírek ječmene a vložil (je) na ni. Ona s tím vešla do města 16a přišla ke své tchyni. Ta se jí tázala: „Jak jsi pochodila, dcero?“ Tu jí vypravovala všecko, co jí učinil člověk ten. 17A dodala: „Hle, šest mírek ječmene dal mi, a řekl : „Nechci, bys prázdná vrátila se ke své tchyni.“ 18I řekla Noemi: „Čekej, dcero, (klidně), až uzříme, jak ta věc dopadne; neboť člověk ten neustane, dokud nesplní, co mluvil.“



V. 11. „neboj se“, že bude tvá žádost odmrštěna, že bude ti zklamané a zahanbené odejíti. „Žena ctnostná“, která má všecky vlastnosti, ženu mravně doporučující: cudnost, lásku k rodině a jejím příslušníkům, lásku k manželu i zesnulému, pracovitost, přičinlivost, pokoru, skromnost a pod. Jsou to vlastnosti, které vyváží chudobu Rutinu i její původ (byla cizinka). Toto pěkné vysvědčení Boozovo nedovoluje nikterak Rut podezřivati z nějakého nečestného úmyslu při jejím činu.

V. 12. Booz jest ochoten dostáti své povinnosti, kterou mu pokrevenství a zákon káže, chce pojmouti Rut za choť, dlužno však prve se postarati, by manželství to bylo v každé příčině zákonité. Pak bude lze v manželství vejiti a je i dokonati, nyní však nesmí si Booz ničeho dovoliti. Viz, jak poctivý je ten muž a uctivý k zákonu!

V. 13 n. Booz všemožně Rut těší; aby pak neměla nejmenší pochyby, že ji prosbu vyslyší, přisahá („živ je Hospodin“). Booz nechce, by Rut hned ještě v noci odebrala se domů, ježto by v nočním temnu, nic netušíc, snadno mohla se přiblížiti k jiným strážcům obilí na humnech, tak že by mohla býti podezřívána z noční krádeže obilí nebo z pohlavního poklesku. — Kdyby nebyl dbal Booz práv onoho bližšího příbuzného, a kdyby byl té noci Booz pojal za choť Rut, nebylo by snadno jej nebo ji podezřivati; ježto však dle názoru Boozova o švakrovském právu Rut takořka patřila bližšímu příbuznému, (že mu byla takořka zasnoubena zákonem, a on práva svého se dosud nezřekl), bylo nebezpečí, že budou oba podezříváni, a že vznikne z toho pohoršení, doví-li se kdo, že byla Rut v noci na humně; byli by bývali podezříváni z činu, který se podobal poruše manželské věrnosti. Tomu chce zabrániti Booz, a proto vyzývá příbuznou, by zůstala do rána, kdy bude jí lze snáze nepozorovaně dostati se domů. Snad také (kromě štědrosti a blahovůle) proto, by nebudila podezření, dal jí Booz nésti ječmen s pole domů (v. n.). — Noemi, posílajíc Rut k Boozovi na námluvy přehlédla snad, že vydává Rut dobrou pověst svou i Boozovu v nebezpečí; přehlédla asi též pohoršení, které by odtud mohlo vzniknouti obci. Nepostřehla snad těchto okolností proto, že pevně doufala, že se její rada zdaří, nepovažovala nárok bližšího příbuzného za tak vážný, těšila se, že se Rut jíž nevrátí, ježto si ji Bcoz odvede domů jakožto svou manželku.

V. 16. Rut s rancem na zádech, zahalena cípy pláště či plachty, mohla snadno zůstati z dálky nepoznána. Kdo ji viděl jen z dálky, mohl se domnívati, že ta žena si přivstala, aby zanesla domů zrní, které na humně v noci bylo sváto. — „mírku“ hebr. blíže neoznačuje. Byla-li to „sea“ (srv. výše 2, 17.), pak jí dal 12,148 × 6 = 72,883 litru. Ježto však zdá se to býti na ženu tíže přílišná, dlužno se spíše domnívati, že jí dal šest omerů (čili issaronů), t. j. 3,644 × 6 = 21,864 litru.

V. l8. Vulg chválí Booza, že je muž slova, který splní, co slíbil; hebr. také zdůrazňuje, že je muž činu, který ještě dnes věc projedná.