č. 255) byl mu nejšťastnějším místem jeho působení.
IV.
Kázal chudým o neřádném životě bohatých. Poslouchali ho řemeslníci, dělníci, krejčí, truhláři, kotláři a jejich ženy…, ale přicházeli i měšťané, kněží Mistři, měštky…, neboť Hus byl kazatel dobrý a mravokárce přísný. Někdy míval až deset tisíc posluchačů.
To je pravidelný zjev: Vždy a všude tam, kde lidstvo se kazí, vystupují muži čistého svědomí, přísných mravů a zlořády odsuzují veřejně. Lidstvo pak v různých dobách a v různých společnostech musí se mravně kazit. Jen pozorujte některý příklad v malém, o kterém často vypravují staří lidé:
Chudák otec s chudou, udřenou matkou lopotí se až do krve, žijí nuzně, ale střádají grošík ke groši a odevzdávají synovi malé hospodářství, řemeslo či obchod. Syn jejich byl vychován v odříkání a v bídě; po celý život pracuje, střádá a svým dětem odevzdává slušné, snad veliké jmění. Avšak ty jeho děti už byly vychovány v blahobytu
