Tato stránka nebyla zkontrolována
Vezme křídu, hrudu, písek,
kousek cihly odrazí,
dá se do práce Matýsek,
až pot na něm vyrazí:
o cihlu svůj dukát brousí,
hrudou dře,
pískem, křídou tře,
slovem, chce jej míti jako Esau vousy.
Dukát opravdu hned jako oheň plál;
avšak za to záhy
ubylo v něm váhy;
dukát zleštěný již mnohem méně stál.
6. Bezbožníci
Žil za dob starých rod všem lidem k úkoru,
kterýžto v srdci svém tak hrubě zatvrdil se,
že proti Bohům obrnil se.
Šly roty buřické, vpřed na sta práporů,
ten luk, ten prak, ten meč — tak hlučně v poli stáli.
Tu strůjci vzpoury, hlavy zlotřilé,
by v lidu divokosť tím více rozehřáli,
jim křičí: ‚Boží soud že krut je zpozdile,
že bozi buďto spí, buď vládnou bez rozvahy,
že čas jim dáti na poučenou,
že snadno doletí s hor blízkých v božské prahy
