Tato stránka nebyla zkontrolována
když náhle — ký to div a plach!
pan věštec mluvil samý tlach,
již odpovídal bez ladu a skladu;
a jakýkoli kdo mu snese stesk,
co mluví prorok náš, to samý třesk a plesk,
až každý divil se a doděl,
kam prorocký v něm dar se poděl.
Toť jádro věci:
byl prázdná modla Bůh, a zasedali v něm
pro věštbu lidem žreci.
A věz:
když byl tam moudrý žrec, Bůh mluvil moudře, k věci;
a jak v ní seděl hloupý kněz,
tu Bůh byl pařez — pařezem. —
Já slýchal, věřte, nejsem lhář,
že byli soudci kdysi,
kteřížto moudrý nález kladli v spisy,
pokud byl u nich moudrý sekretář.
15. Oheň a Les.
Vol rozmyslně přátely.
Když sobectví se družně k tobě líše,
to věz, že smrtí na tě dýše.
Tu pravdu bajka má příkladně docelí.
Tož přijmi, co ti nadělí.
