roste v jejich lásce. O čem kdy snily, po čem toužily, co si marně představovaly, rek, hrdina, rytíř bez bázně a hany, hle, tu jest, toť on, toť Florenc G. Fidibus! Pohleďte, jak trpí pro svou lásku, jeho mozek nesnese strašlivosti nevěry, hle šílí, popatřte v jeho děsivě vytřeštěné oči! Šílené oči! Jsou fotografovány s mnohonásobným zvětšením. Zírají přímo do objektivu, takže se zdá, jako by se každému diváku vbodávaly do tváře. Zjevují se nevěrnici, rozvracejí její štěstí, bičují svědomí, pronásledují, děsí a hrozí. Nemůže se jich zbaviti, nemá klidu, neví kudy kam, až vyloví indickou dýku (byl to jeho dar, dar Florence G. Fidibusa!) a vráží ji do svého muže a po malé chvíli váhání i do sebe. A Florenc G. Fidibus, uprchlý z blázince, zvedá dýku, šílené oči obracejí se v sloup a třetí mrtvola klesá v elegantně zařízené komnatě. (Režie: Florenc G. Fidibus.) Na shledanou!
Davy se valí na Václavské náměstí. James O. Kalivoda nechává se unášeti proudem. Jde dolů, pak na Příkopy. Před jedním obchodem nastává tlačenice. J. O. Kalivoda se podívá na firmu: Niněra a Břehulík! Detektiv protáhne se davem do krámu. Je nabit mladými dívkami. J. O. Kalivoda je pozoruje. Podivná věc! Jedna po druhé si kupuje zelené mužské podvlékačky!
„Haló, zde detektiv James O. Kalivoda.“
„Zde Filmová společnost Grand.“
„Mohl bych mluviti s vaším panem Fidibusem? Jde o věc ryze soukromou.“
„Pan Florenc G. Fidibus bývá touto dobou v kavárně Sanspareil.“
„Děkuji.“
Po deseti minutách se slavný detektiv seznamuje se slavným mimem. Florenc G. Fidibus je rozložen v křesle a dává pozor, aby vypadal malebně.
