6
bydle v Strakonicích uměl mluviti). Lepší v té příčině jest Blažek, jehož jsem sám viděl ve Vratislavi bedlivě pracovati.
Králova Heraldika mohla by býti dobrou pomůckou, kdyby bylo hodno Královi ve všem věřiti. Král byl muž nadaný, ale lehké krve; jsa zaměstnán u zemského Výboru, mohl si získati snadno příležitost viděti staré a dobré sbírky; zrak měl dobrý, ruku dovednou, ale přes obtíže vynášel se s lehkostí, jako pták.
O mnohých jeho věcech přesvědčil jsem se, že jsou věrně nápodobeny z dobrých předloh, u jiných odchylných. Domníval jsem se, že jej klamala předloha tak, jako každého, kdo jí nedovedl opraviti. Ale když nacházím na str. 359 Lešetické z Lešehradu a dovídám se odjinud, že tak byl nobilitován 1889, 10. května Josef L., hejtman, rodilý z Netolic, pojalo mě podezření, jestli tam nejsou také erby jiné moderní šlechty Rakouské.
Co se týče terminologie, nedržel jsem se té terminologie, která se nachází V německých spisech. U nich totiž jest provedeno, že je popis krátký, ale mně se zdá, že v heraldice nejde o krátkost, nýbrž o to, aby byl popis zevrubný a zřetelný. Stručný popis je dobrý, protože se vynechávají zbytečná slova, ale krátký popis, neřekne-li se dostatečně co jest, není k ničemu. Poznal jsem dobře praksi, jak byla v naší dvorské kanceláři a přispůsobil jsem si ji tak, aby byla i stručná bez ujmy zřetelnosti, protože jsem poznal, že nynější spůsob zkracovati je na ujmu zvučnosti a lahodnosti řeči.
Takrna příklad mluvím stručně o štítu polovičném jen, že je polovičný. Je-li tak na příč nebo na zdél, pozná čtenář ihned, čte-liovrchnim neb pravém poli, z čehož také usoudí, jak jde čára, jestli na zdél neb na příč, jen dělí-li čára pošikem, je tak poznamenáno. Je-li někde pokosem (t. j. na druhou stranu) je podlé staré heraldiky zbytečno, poněvadž měníce pečeti, rádi zaváděli nějaký nový rozdíl.
Jsou pak v naší staré a české heraldice věci, které se musejí zachovávati, má-li býti českou. Tak na př. orel má vždy dvě hlavy a orlice jednu a to se rozumí bez říkání. Růže je Vždy o pěti listech a proto se tak neznamenává, jen je-li více listův, nežli pět, je třeba to poznamenati. Tak se i patří psáti o hvězdě, která má obyčejně 6 špic, ale někdy se maluje o 8 špicích. Zvíře divoké obyčejně se maluje tak, že má ústa rozzavena (t. j. divoce otevřena, týž kořen jako zívati), jazyk červený vypláznutý, tak že by nebylo třeba to poznamenávati, ale přece se druhdy poznamenává.
Naše stará heraldická mluva vyznačuje se někdy něžností. Zvíře má buď ústa nebo pysk. Lev, vlk, pes mají ústa, labuť, husa mají pysk, orel a sup též ústa. Všechna zvířata mají hrdlo a žádné z nich krk. Já se níže také toho držím.
Zkratka H. znamená dílo Hrady a. zámky, mnou sepsané.
Zkratka MKB znamená díla, která sepsali Meraviglia Kadich a Blažek.
