Stránka:Antonín Halouzka - Květena - 1863.djvu/84

Tato stránka byla zkontrolována

Ale místo do líkárny
Posílejte do vinárny
Své nemocné hosti.

A ten sbor filosofů
Není zásluh prázen!
On nám umí vysvětliti,
Kolik člověk může píti,
Aby nebyl blázen.

A ty švarné techniky,
Ať provází štěstí.
Oni vše vyměřit hledí,
A do hospod nejlíp vědí
Ty nejkratší cesty.

A což ten stav hornický —
Ten musí se ctíti!
On nám dává stříbro, zlato,
Abychom se mohli za to
Pořádně napíti.

Však co platen drahý kov,
Když nic nezahřívá?