Stránka:Antonín Halouzka - Květena - 1863.djvu/8

Tato stránka byla ověřena

4

A kdo jeho laje právu,
Toho pomsta čeká;
Národ náš jest jako skála,
Bouře se neleká.

Avšak bratři, juž nám kyne
Doba slávy nové,
Chmury mizí, nám se vrátí
Zase šťastní dnové:
Ajta! slunce na slovanské
Luhy jasněj září;
Sláva máť na dítky svoje
Líběji se tváří.

Nuže tedy, bratři pějme
Slávu naší vlasti,
Vrahův úskoky a záští
Nebudou nás másti;
Svorně stojme, takto žádá
Naše Sláva slavná:
Svorností nám vzejde opět
Síla, sláva dávná.