Stránka:Antonín Halouzka - Květena - 1863.djvu/17

Tato stránka nebyla zkontrolována

Ta jest posud i mým hlasem —
Jen mezi Čechy doma jsem.

Zde jsou hroby praotců mých,
A v těchto prach svatý jejich;
Mne duch jejich obletuje,
V snách libých se mi zjevuje;
A v lůně té posvátné země
I já jejich ležet chci plémě.
Protož není mi zem co zem,
A já v Čechách jen doma jsem!


6.

Hej, slované!

Hej, Slované, ještě naše
Slovanská řeč žije,
Pokud naše věrné srdce
Pro náš národ bije.
Žije, žije duch slovanský,
Bude žít na věky;