Tato stránka nebyla zkontrolována
12
Ta pod srdcem mě nosila,
Slzami lásky zrosila.
Zde léta jsem prožil mladosti,
Zde rajské jsem zažil blahosti;
Protož volám polem, lesem:
V Čechách, tu já jen doma jsem.
Zde jsem učil se Boha znát,
Co dítě otcem svým ho zvát:
Zde můj vzděláván byl rozum —
A zde je můj otcovský dům:
Na něj mé oko rádo patří,
Zde sestry mé, tu moji bratří —
Mne touha lásky táhne sem;
U nich tu já jen doma jsem.
K nim stejný mrav a stejný zvyk,
K nim stejný mne volá jazyk.
Jazyk to Jana, Václava,
Jejich odkaz a oslava;
Řeč, jíž Lumír a Záboj zpíval,
Až Vyšehrad se tím ozýval,
