Stránka:Antonín Halouzka - Květena - 1863.djvu/153

Tato stránka nebyla zkontrolována

Sedla sobě na kraj pícke,
zpívala sobě pěsničke.

Tře pěsničke vezpívala,
a pak se do pláče dala.

Vzal jo brablec v první tanec,
šlápl jí na. pravé palec.

Jenom, brabče, s opřímností,
polámo ti všecké kosti.

____


89.

Míchanice.

Jeruzalem velké město,
Loučná Hora malá ves;
Láska, rozmilá nevěsto
Kouše někdy hůř než pes!

Kozli mají dlouhé fousy,
Delší kmotr Bridolin;
Kdo chce krájet, nůž ať brousí –
Lži patřeji do novin.