Stránka:Antonín Dudík - Tatíček Hynek.pdf/69

Tato stránka nebyla zkontrolována
Pamatujete snad ještě jistého Vlastimila, syna „tatíčka Hynka“, jenžto před půlčtvrtým rokem co řeznický tovaryš do Vídně se byl odebral. Po celý tento čas byl u mne v díle, kteréž k největší mé spokojenosti horlivě zastával.

Tento věrný můj služebník chtěje právě navštiviti nemocného svého otce v Křížovicích dne 1. února b. r. náhlou smrtí v Pánu zesnul. Musím říci „v Pánu“; neboť cnostný byl jeho život, v Pánu tedy byla zajisté i lehká jeho smrť.

Před svým už odchodem šel do holírny, aby se tam oholiti dal. Než tam anděl smrti jej zachvátil. Sedě na židli vyvrátil se a bylo po něm! Pán ho povolal k sobě!

Maje známost o nemoci jeho otce a tudíž obávaje se, aby náhlým leknutím cos horšiho se nestalo, prosím tedy Vašnosti, byste ho a rodinu jeho na tuto přesmutnou událost připraviti ráčil. Po krátkém čase odešlu věci zemřelého. A protož aby domácí už věděli, co se stalo, až ty věci dojdou.

Na Vlastimilu ztratili jsme velmi pořádného a šlechetného člověka. My jsme ho měli za svého. Výborné jeho vlastnosti získaly mu srdce veškerého mého domu. Nerádi jsme jej ztratili. Toto sloužiž k útěše zarmoucenému otci.

A abychom jemu zaslouženou úctu i po smrti projevili, postarali jsme se o řádný a slušný pohřeb. A na památku, že zbožně živ byl a bohdá i v Pánu sesnul, dali jsme na