se domyslí. Tatíček obzláště měkkého byl srdce; pročež trudnomyslnost jeho od tohoto času ještě více se zvýšila. Ano povídali sobě domácí, že to bude pro otce nový hřeb do rakve jeho.
Zatím den po dnu ubíhal do moře věčnosti. Žádná patrná nestávala se změna v domě. Na minulá utrpení zapomínalo se z nenáhla. I zdálo se, že nastávající rok bude skutečně šťastnějším starého.
Tu najednou z čista jasna rozstonala se nejstarší dcera Božena. Dostala hrozné trhání v hlavě a v zubech, což se za následek velkého nastuzení pokládalo.
Musela do lože. Lékař pro potřebu zavolán. Předepsal prostředky, a spolu pořádek určil, jehož nemocná svědomitě zachovávati musela. Hlavně teplo a pocení sloužiti mělo ku vypuzení nezvaného hosta.
Božence bylo po krátkém čase lépe. Tatíček maje nad jejím navrácujícím-se zdravím velikou radosť, dovolil sobě také mnohý nevinný žert, jenž domácí rozesmál.
I špaček jadrněji poskakoval sobě v kleci zpívaje a štěbetaje, div by se neroztrhal. Měl podobně radost, že Boženka okřívá. Ještě nějaký čas trvala v teplé jizbě, pak ale mohla zase své práce i na venku konati. Vypádala zase zdravá a čerstvá.
