Stránka:Alois Jirásek - Kolébka.djvu/24

Tato stránka byla zkontrolována
20


jistě u nás staví, když tak rád u nás býval. A jak se za ta tři léta asi změnil. Na čtrnáct let byl jako šestnáctiletý, teď v šestnácti bude on panic vyspělý, jistě —

Alena. Bude-li zase tak veselý.

Maří. O, jako bývalo, juž nebude. Takéť už ženatý —

Alena. Že ho ženili, tak mladého —

Výstup patnáctý.
Dobronička, předešlé.

Dobron. (udýchán, jako vyjeven z pozadí, z lesa). Jsou pryč — (Shlédne ženské, rychle k nim.) Pro bůh, kde je — polesný! —

Maří. Co se stalo ?!

Dobron. Kde je polesný! Jsemť jako u vidění — To jsou noviny!

Alena. Co neseš.

Dobron. Ne, ne — On musí nejdřív. (Chvátá ke stavení, ale u sloupů se zastaviv, vybuchne.) Král je tu! (Běží pod přístřešek a volá.) Hajný! Já řku! Rychle!

Maří. Je-li při rozumu!

Výstup šestnáctý.
Jíra, předešlí.

Jíra. Kde u všech — Co je —

Dobron. Chtěl jsem zvědět — co bylo dál, v Bělči (ukáže v tu stranu) a tak jsem uskočil. (Ukazuje kudy.) A jdu, abych přišel na stezku. (Náhle.) Král je tu — mladý král

Jíra. Netřešti!

Dobron. Tak slyš — Alenko — Maří — řekněte samy — jdu lesem a na protější stráni — v lipovci — shlédnu jakéhos drába zbrojného — a cizího — jistěť —