Volá Ivana carovice a praví k němu: „Milý můj Ivane carovici, muži přisouzený! Musíme se k svatbě chystati, posluž mně službu nevelikou: v mém království, na jednom místě stojí veliký litinový sloup; přitáhni jej do palácové kuchyně a poštípej na drobná polena — kuchaři na drva.“ — Považ královno! což jsem přijel k vám dříví štípati? což je to má práce, na to mám sluhu Rance strýce, dubovou čepici.“ Hned volá carovic strýčka a přikazuje mu do kuchyně přitáhnouti litinový sloup a posekati jej na drobná polena kuchaři k pálení. Ranec strýc šel na řečené místo, vzal sloup do náručí, přinesl do kuchyně a rozsekal na drobné kousky: čtyry polena litinová vzal si do kapsy: budou k něčemu dobré! Nazejtří povídá královna Ivanu carovici: „Milý můj carovici, muži přisouzený! zítra pojedeme k oddavkám; já pojedu v kolesce a ty na bohatýrském hřebci; musíš toho koně zavčas objezditi.“ — Já objezditi koně! na to mám sluhu. Volá Ivan carovic Rance strýce, dubovou čepici: „Jdi do konírny,“ povídá, „kaž pacholkům vyvésti bohatýrského koně, sedni naň a objezdi ho; zítra pojedu na něm já k oddavkám.“ Ranec strýc dovtípil se úskoku královny, nemluvil dlouho, šel do konírny a kázal pacholkům vyvésti bohatýrského koně. Sebralo se dvanáct pacholků, otevřeli dvanáctery zámky, otevřeli dvanáctery dvéře a vyvedli čarodějného koně na dvanácti železných řetězích. Ranec strýc, dubová čepice, přistoupil k němu; jenom vsedl, čarodějný kůň odděluje se od země, výše nad les se vznáší, výše lesa stojícího, níže mračna chodícího. Ranec pevně sedí, jednou rukou drží se za hřívu a druhou rukou vynímá z kapsy litinové poleno a počíná tím polenem koně mezi ušima tlouci. Rozbil jedno poleno, vzal druhé; rozbil dvě, vzal třetí; rozbil tři, počal bíti čtvrtým. A tak dobil bohatýrského hřebce, že toho nevydržel kůň, promluvil člověčím hlasem: „Tatíčku Ranče! — pusť mě aspoň živého na bílý svět. Co chceš, to rozkaž; všecko bude podle tvého!“ — Poslouchej, psí maso! odpovídá jemu Ranec strýc, dubová čepice, zítra pojede na tobě k oddavkám Ivan carovic. Hleď, jak tě vyvedou pacholci na
Stránka:Afanasjev, A. I. - Ruské národní pohádky.djvu/71
Tato stránka nebyla zkontrolována