Stránka:Afanasjev, A. I. - Ruské národní pohádky.djvu/70

je těžko dostati; pojedeš-li sám, nikdy jí nedostaneš; ale vezmeš-li mne s sebou a budeš dělati, jak ti řeknu, možná, že se to spraví. Ivan carovic prosí Rance strýce, dubovou čepici, aby jel s ním spolu a dává mu věrné slovo, že ho bude poslouchati i v žalosti i v radosti. Tu se sebrali na cestu a jeli za královnou Annou Krásnou. Jedou rok, druhý a třetí i zajeli za mnohé země. Praví Ivan carovic: „Jedeme strýče, takový čas, přibližujeme se k zemím královny Anny Krásné a nevíme, jakou hádauku jí dáme hádati.“ — Máme času dost! Jedou dále; Ranec strýček, dubová čepice pohlédl na cestu — na cestě leží míšek s penězi; zdvihl jej, vysypal z něho všecky peníze do svého míška a povídá: „Tu máš hádanku, Ivane carovici! Jak přijedeš ke královně, dej jí hádati takovými slovy: jeli jsme prý cestou a uviděli: na cestě leží dobro, vzali jsme dobro dobrem a vložili do svého dobra. Tuto hádanka jak živa neuhodne; každou jinou uhodne hned — popodívá se jenom do své čarodějské knihy; a jak uhodne, hned ti dá setnouti hlavu.“ Konečně přijel Ivan carovic se strýčkem k vysokému paláci, kde bydlila krásná královna; té doby byla na balkoně, spatřila jedoucí a poslala se optati: odkud přišli a proč? Odpovídá Ivan carovic: „Přijel jsem z takového carství, chci si namluviti královnu Annu Krásnou.“ Pověděli to královně; poručila, aby carovic šel do paláce a při všech radních knížatech a bojařích dal hádanku hádati; mám, praví, takový závazek, jestli neuhodnu čí hádanky, vdám se za něho; a čí hádanku uhodnu, toho vydám na zlou smrt! „Poslouchej, krásná královna, mou hádanku,“ praví Ivan carovic: jeli jsme cestou, uviděli: na cestě leží dobro, vzali jsme dobro dobrem a vložili do svého dobra.“ Královna Anna Krásná bere svou čarodějskou knihu, počala ji prohlížeti a uhodnutí hledati; prohledla celou knihu, ale výkladu nenašla. Tu radní knížata a bojaři přisoudili královně vdáti se za Ivana carovice; třeba tomu není ráda, ale není pomoci — počala se chystati k svatbě. Přemýšlí sama s sebou královna: jak by času nabyla a ženicha odbyla, i vymyslila, že ho velikymi službami usouží.