křivá vlčice, nevíš-li o Bílém Polanínu? — Jak bych ho neznala, když u něho vždycky bydlím: on poráží vojska a já se živím mrtvolami. Kde je nyní? — V širém poli, na velkém kurhaně (náhrobku) ve stanu spí. Bojoval s babou-jagou, zlatou nohou, a po boji usnul na dvanáct dní a nocí. Vyprovoď tam Ivana carovice. Vlčice běžela a za ní jel carovic. Přijíždí k velikému kurhanu, vchází do stanu — Bílý Polanín pevným spánkem odpočívá. „Sestry moje povídaly, že Bílý Polanín bez oddechu bojuje, a on usnul na dvanáct dní a nocí! Neměl bych také zatím zdřímnouti?“ Pomyslil, rozvážil Ivan carovic a ulehl vedle něho. Tu přiletěl do stanu malý ptáček, poletuje u samé podušky a mluví taková slova: Vstaň, probuď se, Bílý Polaníne, a vydej zlé smrti mého bratra Ivana carovice; neučiníš-li to, vstane a sám tebe zabije! Ivan carovic vyskočil, chytil ptáčka, utrhl mu pravou nohu, vyhodil za stan a opět lehl vedle Bílého Polanína. Ještě neusnul, když přiletuje druhý ptáček, poletuje u podušky a praví: vstaň, probuď se, Bílý Polaníne, a vydej na zlou smrt mého bratra Ivana carovice; neučiníš-li to, vstane a sám tebe zabije! Ivan carovic vyskočil, chytil ptáčka, utrhl mu pravé křídlo, vyhodil jej ze stanu a lehl opět na též místo. Za ním přiletuje třetí ptáček, poletuje u podušky a praví: Vstaň, probuď se, Bílý Polaníne, a vydej zlé smrti bratra mého Ivana carovice; neučiníš-li, vstane a zabije tě! Ivan carovic vyskočil, chytil ptáčka a vytrhl mu zobák; ptáčka vyhodil ven a sám lehl a pevně usnul. Přišel čas — probudil se Bílý Polanín, hledí — vedle něho leží jakýsi bohatýr; sáhl po ostrém noži a chtěl ho vydati zlé smrti, ale zdržel se včas: ne, myslí, on mě přepadl spícího a nechtěl zkrvaviti meče; není čest, není chvála i mně, dobrému mládci, zahubiti ho! Spící jako mrtvý! raději ho probudím. Probudil Ivana carovice a táže se: Jsi dobrý či zlý člověk? mluv: jak tě jménem jmenují a proč jsi sem zajel? — Jmenují mě Ivanem carovicem a přijel jsem podívat se na tebe, pokusit tvojí síly. Jsi velmi smělý, carovici! Bez dovolení vešel jsi do stanu, bez opovědi jsi se vyspal, mohu tě za
Stránka:Afanasjev, A. I. - Ruské národní pohádky.djvu/54
Tato stránka nebyla zkontrolována