rubati saň; sťal jí všech dvanáct hlav, hlavy pod kámen položil, trup do moře hodil a sám domů jel, najedl se, napil se a usnul na tři dni, tři noci. Car posílá opět rozvažeče vody k moři; přijel rozvažeč, vzal carovnu a vezl do hustého lesa; vytáhl nůž a počal brousiti. Co děláš? táže se carovna. — Brousím nůž, chci tě zabiti! Řekni otci, že jsem saň přemohl; tak se smiluju. Postrašil krásnou dívku, přisáhla, že bude mluviti podle jeho slov. A nejmenší dceru car miloval; jak ji uviděl na živu, bez úrazu, zradoval se více než předtím a chtěl rozvažeče obdařiti — dáti mu za ženu nejmenší carovnu. Rozneslo se to po celém mocnářství. Dověděl se Ivan vojenský syn, že car svatbu strojí i šel přímo do paláce, a tam bylo hodování, hosté pijí a jedí, všelijakými hrami se baví. Nejmenší carovna pohledla na Ivana vojenského syna, uviděla na jeho šavli svůj drahý šáteček, vyskočila ze za stola, vzala ho za ruku a jala se otci dokazovati: Pane — tatínku! tento zbavil nás od líté saně, od smrti daremné; a rozvažeč uměl jenom nůž brousiti a říkati: já prý brousím nůž, chci tě zabiti. Car se rozhněval, ihned kázal rozvažeče pověsiti a carovnu dal za ženu Ivanu vojenskému synu; i bylo tam veselí veliké. Mladí počali žíti a dobře se míti.
Co se to všecko dalo s bratrem Ivana vojenského syna, přihodilo se s Ivanem carovicem toto: Vyjel jednou na lov a nahodil se mu jelen rychlonohý. Ivan carovic udeřil koně a pustil se za ním; uháněl, uháněl i přijel na širokou louku. Tu mu jelen z očí zmizel. Hledí carovic a přemýšlí, kam se nyní obrátí. Hle, na té louce teče potůček, na vodě plavou dvě šeré kachny. Namířil na ně z ručnice, vystřelil a zabil pár kachen; vytáhl je z vody, položil do vaku a jel dál. Jel, jel, uviděl bělokamenný palác, slezl s koně, přivázal jej k sloupu a šel do komnat. Všude prázdno — nikde ani človíčka, jenom v jedné komnatě hoří v peci, na pícce stojí pánev, na stole přichystáno: talířek, vidlička a nůž. Ivan carovic vyňal z vaku kachny, oškubal, vyčistil, položil na pánev a strčil do pece; upekl, postavil na stůl, krájí a jí. Najednou, kde se vzala tu
