Stránka:Afanasjev, A. I. - Ruské národní pohádky.djvu/173

a troubí. Král si přál míti takového podivného jelena i praví svým zeťům: „Zeťové moji milí! prokažte mně službu a chyťte mě zlatorohého jelena, který běhá po mých zahájených lukách.“ Zeťové nechtíce ho rozhněvati kázali si osedlati dva koně, a jak jim je osedlali, rozloučili se dva královici se svými ženami a jeli na zahájená luka. Nejmladší královská dcera přijdouc do svých pokojů pravila hlupákovi: „Co sedíš doma a nevíš nic? Dva tatínkovi zeťové jeli hledat na zahájená luka jelena zlatorohého, a ty sedíš.“ Hlupák povídal: „Což já vím? Jdi a popros krále, otce svého, aby mně dal nějakou herku.“ Žena jeho šla k svému otci a pravila: „Pane otče, darujte mému muži nějakého koníka; může se státi, že na své štěstí chytí jelena, kterého žádáte.“ Král mu kázal dáti nejhoršího koně. Potom přišla královna k hlupákovi a řekla mu: „Jeď, vyprosila jsem ti u tatínka koně.“ Hlupák vyšel přede dvéře a vidí, že mu chtějí koně sedlati, to on nekázal, ale sedl na něho bez sedla a jel do pole. A jak odjel od města asi dvě vrsty, slezl s koně, vzal ho za ocas a stáhna s něho kůži hodil na pole a řekl: „Tu máte, straky a vrány, dar od krále!“ Potom hvizdnul, vřísknul jonáckým hvizdem, bohatýrským křikem: „Sivko, hnědko, prorocká ryzko! staniž přede mnou jak list před travou.“ Kůň běží, zem se třese, z uší se valí kouř, z nozder šlehá plamen; jak přiběhl, stanul jako vkopaný. Hlupák vlezl mu do jednoho ucha, druhým vylezl a byl jonák, že nelze ani pomysliti, ani v pohádce pověděti, ani perem vypsati. Potom kladl na koně sedlo čerkaské, podpružku bucharskou, dvanáct podpruhů s podpruhy z hedbáví šemachanského: hedbáví se netrhá, ocel se nedere, arabské zlato v blátě nerezaví. A jak sedl Ivánek hlupák na koně, tak jel po zahájených lukách jako pták. V brzké době našel jelena zlatorohého a chytil ho. Potom ho uvázal za rohy a vyvedl na cestu, tam si rozbil plátěný stan, uvázal koně i jelena a lehl, aby si odpočal. Dva královici jezdili po polích a nemohouce nikde najíti toho jelena vrátili se nazpátek s tím úmyslem, aby řekli královi, že takového jelena