Potom se stařec se synem loučil a řekl: „Nyní, milý synu, mne už více neuvidíš.“ Potom lehl stařec do svého hrobu a hlupák proseděv tam celou noc odešel domů a přijda neříkal svým bratrům nic. Potom počali bratři jeho děliti otcovské jmění a rozdělivše ho mezi sebou nedali hlupákovi nic. Tu povídá on: „Co to, bratři, a co mně?“ Ale oni mu řekli: „Ty hlupáku, buď spokojen tím, že tě budeme živiti.“ Potom žil hlupák svorně se svými bratry.
Nedaleko od té dědiny, kde býval hlupák, bylo město a v tom městě byl král, ten měl tři dcery, které byly už na vdaní. Jednoho dne zavolal k sobě král dcery a povídá: „Milé dcery! jste už všecky dospělé, a tak je čas, abyste myslily na vdaní.“ Dcery mu odpověděly, že jsou pod jeho rozkazem; a král jim povídal, aby si vyvolily ženichy sami. Tehdy promluvila nejmladší dcera: „Pane otče, když nám prokazujete takovou milost a dovolujete nám vybrati si ženichy, tedy dejte ohraditi popraviště a postavte tam dvanáct věnců; a kdo mě bude chtíti za ženu, ten musí na koni přeskočiti všech dvanáct věnců; a vy, pane otče, račte poslati do různých mocnářství zprávy, aby se všichni sjížděli a ustanovte den, kdy se mají sjeti.“ Král maje dceru rád neodepřel jí prosbu i kázal ohraditi popraviště a postaviti na něm dvanáct věnců. Potom poslal do různých mocnářství zprávy k různým králům a ustanovil den, kdy se mají sjížděti. Tato novina roznesla se po celém městě že se budou sjížděti kralové a silní mohutní bohatýři a z jiných zemí hrozní poslové, a konečně se novina dostala také do té dědiny, kde zůstával hlupák se svými bratry. Když přicházel ustanovený den, sbírali se bratři jeho do města, podívat se jak budou na popravišti přeskakovat různí králové a silní mohutní bohatýři přes těch dvanáct věnců, které byly postaveny na prosbu nejmladší královské dcery. Jak spatřil hlupák že se bratři jeho strojí na cestu, tehdy sedě na peci otázal se jich: „Bratři, kam jdete?“ a bratři mu odpověděli, že jedou do města podívat se na různé krále a bohatýry. Hlupák jim povídá: „Vezměte mě s sebou, bratři.“ Ale oni na něho za-
