celou noc. Ráno šel domů, a když přišel, ptali se ho bratři: „Co, hlupáče, kdes byl?“ Hlupák jim odpověděl: „Jak kdo? byl jsem na noc u tatínka na hrobě.“ Když minul den a přišla druhá noc, měl jíti prostřední bratr hlídat na hrob. I řekl hlupákovi: „Jdi a hlídej za mne u tatínka na hrobě, dám ti za tu práci piroh.“ Hlupák vzal s radostí piroh a vezma klacek šel na hrob a přijda na hrob seděl tam hodnou chvíli; potom spatřil hlupák, že otec jeho vstal a se otázal: „Kdo přišel hlídat?“ Hlupák odpověděl: „Já, tatínku, tvůj syn hlupák.“ Tehdy řekl stařec: „Když se tvým bratrům nechtělo přijíti na můj hrob jednu noc hlídat, tož ti dám ještě jednoho koně mnohem lepšího než je první.“ Potom stařec hvizdnul, vřísknul jonáckym hvizdem, bohatýrským křikem: „Sivko, hnědko, prorocká ryzko! staniž přede mnou, jak list před travou!“ Kůň běží, zem se třese, z uší se valí kouř a z nozder šlehá plamen. Když přiběhl, stanul před starcem jako vkopaný. Potom řekl stařec hlupákovi: „Tu máš, milý synu, druhého koně, a když ho budeš potřebovati, tehdy zahvízdej jako já.“ Hlupák vida, že je kůň tento lepší než první, poděkoval otci svému. Potom propustil stařec koně a lehl opět do hrobu. Když minula noc, odešel hlupák domů. Třetí noc když přišla řada na něho, aby šel hlídat, nedali mu už piroh, ale opálenou kůrku chleba. Hlupák vzal kůrku, šel k otcovi a přijda tam sedl na hrobě. Potom uviděl, jak otec jeho vstal a jak se táže: „Přišels ty, hlupáče, hlídat?“ Hlupák odpověděl, že přišel; tehdy řekl stařec: „Nu, milý synu, když jsi přišel ke mně hlídat i poslední noc, tož ti dám taky posledního koně.“ Potom stařec hvizdnul, vřísknul jonáckým hvizdem, bohatýrským křikem: „Sivko, hnědko, prorocká ryzko! staniž přede mnou, jak list před travou!“ Kůň běží, zem se třese, z uší se valí kouř a z nozder plamen plápolá. Když přiběhl, zastavil se před starcem jako vkopaný. A stařec promluvil: „Tu máš, milý synu, třetího koně, toho užívej, jak se ti líbí; jenom neříkej nic tvým bratrům a mým dětem.“ Hlupák povídá, že jim nic neřekne a vidí při tom, že tento kůň je mnohem pěknější než ony dva.
Stránka:Afanasjev, A. I. - Ruské národní pohádky.djvu/165
Tato stránka nebyla zkontrolována