Stránka:Afanasjev, A. I. - Ruské národní pohádky.djvu/107

věděn královský rozkaz, abys sprovodil Fedota střelce. Nebude to tak těžké: on je prostý, ale žena jeho je velice chytrá. Nu dáme jí takovou hádanku, že ji neuhodne. Vrať se ku králi a řekni: Za třikrát devátou zemí, v třikrát desátém carství jest ostrov; na tom ostrově chodí jelen zlatorohý. Nechť vezme král půl sta matrosů — nejhorších ochlastů a káže zhotoviti k výpravě starý shnilý koráb co už třicet let nebyl k potřebě; na tom korábě ať pošle Fedota střelce, aby mu přivezl zlatorohého jelena. Aby se doplavil k ostrovu, musí se plaviti zrovna tři léta a nazpátek s ostrova tři léta, dohromady šest let. Tu vypluje koráb na moře, pojede měsíc a utone: střelec i matrosi, všichni utonou.“ Komendant vyslechl tato slova, poděkoval babě jaze za poučení, odměnil se jí zlatem a skokem ku králi. „Vaše veličenstvo! povídá, tak a tak možná střelce zajisté sprovoditi.“ Král byl srozuměn a vydal hned rozkaz: aby zhotovili k výpravě starý shnilý koráb, naložili naň zásob na šest let a posadili naň padesát matrosů — největších a nejdaremnějších ochlastů. Rychlíci se rozběhli po všech krčmách, po hospodách, naverbovali takových matrosů, až strach se podívat: jeden má oči samá modřina, druhý má nos vyvrácený na bok. Jak oznámili královi, že je koráb hotov, zavolal k sobě v tom okamžiku střelce: „Nu, Fedote, ty jsi jonák, ty jsi první střelec v družině; vykonej mně službu, jeď za třikrát devět zemí, do třikrát desátého carství — tam je ostrov, na tom ostrově chodí jelen zlatorohý; chytni ho živého a přivez sem.“ Střelec se zamyslil; neví co mu odpověděti. „Mysli, nemysli, řekl král, ale jestli tak neuděláš, tuhle můj meč — tvá hlava preč!“ Fedot se otočil na levo do kola a šel z paláce ven; večer přichází domů velice zarmoucený, nechce slova promluviti. Žena se ho táže: „Proč se rmoutíš, milý? či tě potkalo nějaké neštěstí?“ Vypravoval jí všecko zúplna. „Tak ty se pro to rmoutíš? Nemáš proč. To je službička, ne služba. Pomodli se Bohu a lehni spat; jitro je moudřejší večera; všecko bude uděláno.“ Střelec lehl a usnul, a žena jeho otevřela čarodějnou knihu k a najednou stáli před ní dva ne-