rhetoriky, pěstujíce řeči cvičné, jednak jako slavnostní řečníci. Nešlo jim tedy o poučení posluchačstva, nýbrž o uchvácení jeho krásnými řečmi a duchaplnými obraty. Ale pod skvostnou formou tajila se nedověcnost obsahu, nedostatek exaktního vědění a vnitřní prázdnota, která dokořán otevírala dvéře nekritičnosti a pověře. Mužové ti nazývali se sofisty. Z velikého počtu jich vynikli nejvíce:
1. Dion Zlatoústý (Χρυσόστομος) narodil se okolo r. 50 po Kr. v Pruse v Bithynii. Těšil se obzvláštní přízni císařů Nervy a Traiana. Žil dlouhá léta v Římě, ale za prvých let vlády Traianovy vrátil se do Prusy a odtamtud procházel města maloasijská a egyptská, všude přednášeje. Dion patří ještě k těm sofistům, kteří spojovali umění řeči se studiem filosofie. Aspoň v jeho řečech, kterých se 80 zachovalo, je studium stoické filosofie patrno.
2. Aelius Aristides (Αΐλιος Ἀριστείδης okolo r. 117—185) mnoho cestoval, provozuje své umění. Vlastní sláva jeho spočívala za starověku na řečech, ze kterých se nám 55 dochovalo. Nás v nich zaráží prázdnota a bezobsažnost, zamotanost period a nejasnost výrazu.
3. Claudius Aelianus (Αἰλιᾱνός) z konce II. století, narodil se v Praeneste, ale naučil se řecky tak, že spisoval pouze řecky. Zachovaly se od něho důležité spisy dva:
- Περὶ ζῴων ἰδιότητος (de natura animalium), který obsahuje rozmanitá vypravování ze života zvířat, a
- Ποικίλη ἱστορία (varia historia), která je téměř cele věnována dějinám lidí.
4. Athenaios (Ἀθηναῖος) z Naukratidy (v Egyptě) žil, jsa grammatikem a sofistou, ve druhé polovici II. století v Alexandrii a v Římě. Byl muž velmi sečtelý. Vědomosti své uložil do »Hostiny sofistů« (Δειπνοσοφισταί) o 15 knihách. Kniha je pro nás náramně důležitá proto, že obsahuje ohromné množství zajímavých zpráv starověkých o dějinách, literatuře, starožitnostech, umění a jiných věcech.
5. Julius Pollux (Πολυδεύκης) taktéž z Naukratidy byl učitelem sofistiky v Athenách. Mimo mnoho jiných spisů napsal důležité pro nás Ὀνομαστικόν v 10 knihách. Je to slovník dle kategorií uspořádaný; ale ani jednotlivé oddíly nejsou sestaveny dle abecedy. Pro zprávy literární je nejzajímavější kniha čtvrtá jednající o vědách a uměních, o divadle, maskách a hudebních nástrojích.
6. Lukianos (Λουκιανός) ze Samosaty (v Sýrii u Eufratu) daleko vynikl nad sofisty, jichž slabé stránky bezohledně odkrývá a směšnými činí.
Narodil se asi r. 125 po Kr., pocházeje z chudé rodiny.
