Tato stránka nebyla zkontrolována
těšíš;
Ty pak rač všecky v hanbu svaliti,
Jenž ve své hrozné zlobě
Mně vzdorují i tobě;
A v zlém se kochajíc,
V mém chtějí neštěstí
Mne k hanbě přivésti,
Vždy »Haha« volajíc.
8. Kdož tebe hledají vždy s vroucností,
Dejž, ať se v tobě radují;
A kdož tvou spásu milují,
Ať řkou: Buď slaven Pán vší milosti.
Ač chudý, nuzný bývám,
Však Pána s sebou mívám,
Onť o mne pečuje.
Tys pomoc má, Bůh můj!
Jen se mne nevzdaluj;
Tě duch můj zvyšuje.
Žalm 41.
O blažen ten, jenž z srdce přímého
Vždy soudí chudého;
Když přijdou na něj dnové žalosti,
Bůh jej z nich vyprostí.
Pán sám jsa strážce jeho bedlivý,
Jej v smutku obživí;
Vždy blažen