obnoviti.“ V dalším praví se, aby sněm hleděl upraviti poměr k ostatním zemím rakouským tak, aby tím neutrpěla práva daná zemím těmto diplomem říjnovým a ústavou.
Sněm počal po tom vskutku se zabývati otázkou tou. Němci podavše protest proti uznání práv historických odešli ze sněmu.
V komissi a pak i ve sněmu přijaty jednohlasně tak nazvané fundamentální články čili českým slovem články základní. Obsah těchto článků byl asi tento:
Za věci společné uznány záležitosti zahraničné, vojenské a společné finance. Orgánem společným měly býti delegace, do nichž sněm český měl vysýlati 15 delegátů. Dualismus čili vyrovnání uherské uznáno. Ustanoveno dále, mnoholi procent má platiti království České na společné záležitosti (tak zv. kvota). Všechny záležitosti mimo společné náležejí sněmu a výkonná moc zemské vládě (místodržitelství). Mimo to mohlo (ale nemusilo) se zaříditi také zvláštní zastupitelstvo zemí předlitavských zvané senát, na němž jednotlivé země měly býti zastoupeny dle své důležitosti. Tento senát vyřizoval by: státní smlouvy, ústavní a státoprávní spory a podával by dobrá zdání o určitých věcech. Ve věcech, které se týkaly státoprávního poměru zemí českých a kterými by se měnily fundamentální články, bylo třeba svolení sněmu českého.
