Pokládá-li se v životě lidském nejspolehlivějším měřítkem v posuzování povahy a smýšlení člověka jeho jednání a činění, může se nazvati život Wurmův skutečným zrcadlem vznešené jeho povahy, neboť v něm jasně a zřetelně obrážejí se všechny vzácné jeho názory i krásné jeho smýšlení. Wurm nepatřil k lidem, kteří třeba dobře a krásně myslí a také dobře učí, ale jakmile dojde k činu, malomyslností jati bázlivě ustupují.
Wurm nejednal nikdy jinak, než jak myslil, jak smýšlel a cítil a jak hlásal. Mezi jeho názory a jeho jednáním nebylo nikdy žádného rozporu, žádné nesrovnalosti, nýbrž byla naprostá shoda. Jeho bytost jevila se jako dokonale harmonicky vytvářená jednota. Což má svou podstatnou příčinu. Wurm jako dítě vyrůstal v prostředí zdárnému, mravnímu vývoji velmi příznivém.
Na Wurmovi máme vůbec nejlépe potvrzenu správnost názoru, že jest mravní výchova člověka co do základních svých rysů velice záhy, totiž do sedmého roku jeho života již skončena. Již v této době že buduje příroda na všech schopnostech, spůsobilostech a náchylnostech, jimiž vykazuje se člověk, až dospěje. Příčina toho spočívá na útvarnosti orgánu duševní činnosti. Orgány tyto jsou měkky a stálému vývoji podrobeny, a proto jest spůsob, jakým na ně bylo působeno v prvním věku života, rozhodujícím pro směr, jímž ponese se povaha a smýšlení člověka, až vyspěje. Další vývoj směřuje již jen k určitějšímu vyhloubení nebo vyznačení jednotlivých rysů, či jinak řečeno k dalšímu vytříbení a zušlechtění mravní povahy člověka. A jak již předem jsme se zmínili, byl Wurm tak šťasten, že vyrůstal jako chlapec v domácích poměrech, zdárnému, mravnímu vývoji velice příznivých. Do studií odnášel si ke svému budoucímu karakteru tak výborný mravní podklad, že byl náležitě obrněn vůči všemu nepříznivému vlivu, který doráží na vyspívající mládež jednak školou ve styku se spolužáky ne vesměs dobře vedenými, jednak zevním světem a vůbec všelikými nahodilostmi. A také ve studiích měl Wurm příležitost stýkati se s muži vzácnými. Nejprve byl to hrabě Bedřich Silva-Tarouca, později Sušil, Bílý, Kalivoda, Fáborský a j., jež jako bohoslovec rád vyhledával. A tito vzácní muži působili na vnímavou jeho mysl dále velmi blahodárně, smýšlení jeho směrodatným spůsobem utvrzujíce.
VyvíjeI-li se tedy Wurm povahově i dále nad míru příznivě a vynikal-li již mezi soudruhy svými ve studiích nejen bystrostí duševní, ale také jakousi větší ušlechtilostí v chování a jistotou v jednání, nelze se tomu diviti.
Přednosti tyto zjednali také Wurmovi mezi jeho spolužáky trvalou a všemi uznávanou převahu, tak že byl v alumnátě směrodatnou osobností, která mimoděk ovládala ostatní, aniž bylo to jeho úmyslem.
Wurm však mimo to vyznačoval se již v mládí myslí neobyčejně ideální. K povolání kněžskému vedla ho jediné jeho neobyčejně ideálně založená povaha. Wurm domníval se totiž, že kněz vůbec a mnohem více může působiti na duševní vývoj lidu než člověk kteréhokoli povolání druhého, ani spisovatelské a snad i učitelské nevyjímajíc, využije-li
