Stavitelé chrámu/Zas ve vidění prorockém

Údaje o textu
Titulek: Zas ve vidění prorockém[red 1]
Autor: Otokar Březina
Zdroj: BŘEZINA, Otokar. Stavitelé chrámu. Praha: Moderní revue, 1899. s. 23.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70

Zas ve vidění prorockém noc šeptá slova neznámá,
šum stromů, tisíc jazyků je opakuje nad náma:
jak nad zrcadla kouzelná se k tichým vodám naklání,
z nichž tisíc očí plá jí vstříc jak v nadpozemském usmání.

Na černých loukách slzami jak setbou záře osetých
sní panny dvora našeho o sestrách vinou zakletých,
soucitnou rukou andělů v kající roucha oděných
a v samotách své bolesti žárlivým sluncem střežených.

Ční města, valy zřícenin na opuštěných ostrovech,
motýli s smrti znamením se vznáší na všech hřbitovech:
však vodotrysky vonných šťav ve květech hudba hrá
a v krvi opojení tajemné jak v hroznech víno zrá.

Ať sladce dřímou bratří mí v svatebních ložích nadějí
a ztroskotaní na březích ať dřímou ještě sladčeji:
noc ve svém snění uslyší, jak šeptá v řeči neznámé,
že míle každou minutou do moře světla padáme.

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

  1. a b Báseň nemá název, v obsahu na str. 47 je jako název použita část prvního verše.